Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Rozhovor s absolventkou studijního oboru Ekonomika a řízení v oblasti surovin

Rozhovor s Ing. Silvií Bogdanovou, absolventkou studijního Ekonomika a řízení v oblasti surovin

28 a 29. 6. 2021 proběhla slavnostní promoce nových inženýrů a bakalářů. Všem úspěšným absolventům blahopřejeme. Úspěšné zakončení studia nesporně bude patřit k významným životním okamžikům, avšak pro každého absolventa čeká po úspěšných státních závěrečných zkouškách ještě jeden neméně náročný úkol. Uspět na trhu práce.

Jsem opravdu rád, že našim absolventům se to daří. Příkladem je Ing. Silvie Bogdanová. A jsem proto rád, že jsem mohl slečnu Silvii vyzpovídat v rámci našeho seriálu rozhovorů s absolventy naší katedry.

Silvie absolvovala v roce 2004 a je inženýrkou v oboru Ekonomika a řízení v oblasti surovin. Aktuální pracovní pozice je Finance Officer, Sojitz Coal Mining, Brisbane, Australie.

 Aktuální pracovní pozice je Finance Officer, Sojitz Coal Mining, Brisbane, Australie.

Pokud to není příliš osobní, jak se to tak stalo, že jste se ocitla u protinožců?

Do Austrálie jsem přijela v roce 2010 za studiem angličtiny a za poznáním této země. Původní plán byl strávit tu osm měsíců, avšak čas ubíhal a po 7 letech jsem získala australské občanství. Když se teď otočím zpátky, vůbec by mě nenapadlo, že se z původně studijně cestovatelského výletu může stát dlouhodobější mise.

Je potěšitelné, když naší absolventi se uplatní přímo v oboru. Vám se to podařilo. Byla to přímá cesta nebo ta cesta Vaší kariéry byla klikatější?

V České republice jsem pracovala ve firmách působících v oblasti automotive, marketingu a distribuce. Člověk neustále profesně rostl, v mém případě to bylo v rámci obchodním oddělení. Do Austrálie jsem přiletěla se statusem student a přivydělávala jsem si na klasických studentských brigádách. V podstatě to bylo období kariérní pauzy, protože získání kvalifikované práce je v Austrálii podmíněno získáním pracovních víz.

Každopádně, když jsem se rozhodla, že svoje další působení spojím s Austrálií. Získala jsem pracovní vízum/permanentní visa a vysokoškolský diplom z VŠB-TUO mi pomohl získat práci jako mzdová účetní. Poté jsem pracovala ve stavební firmě jako personální asistentka.

V současnosti již druhým rokem pracuji pro těžební firmu, která se zabývá hlubinným i povrchovým dobýváním uhlí. Jsem tedy v celé své profesní kariéře nejblíže tomu, co jsem studovala.

Nemůžu se nezeptat, zda jste musela začít od samotného začátku, nebo jste se mohla opřít i o znalosti a dovednosti, které jste nabyla při studiu na HGF?

V mé současné práci využívám znalosti numerických metod a statistiky, marketingu a určitě mi celkově pomáhá přehled znalostí dobývání. Samozřejmě v každé firmě se učíte „její“ systém/software a infrastrukturu společnosti. Vysoká škola vám zprostředkuje vetší rozhled v oboru a otevře možnosti k získání kvalifikované práce. Častokrát získáte automaticky vyšší pracovní pozici, než když se do firmy hlásíte jako středoškolák.

Pokud se ohlédnete zpětně, co jste nejvíce postrádala ve své znalostní výbavě a čemu byste věnovala při studiu více pozornosti?

Dle mého názoru bych věnovala ještě více pozornosti studiu angličtiny. Určitě by bylo přínosem se naučit terminologii z oboru dobývání ložisek, ekonomiky a marketingu. To by mohla byt konkurenční výhoda, kterou vám žádná jiná fakulta nenabídne. Také bych studentům přála, aby mohli absolvovat více výjezdů do těžebního průmyslu v Česku, a když bude jen trochu možnost tak také do zahraničí. Pak ta teorie dostává reálný obrys a to co vidím jen v počítači v kanceláři, by si dokázala lépe představit v praxi.

 

V čem se odlišuje Vaše podniková kultura od kultury v českých podnicích?

Nevím, zda tohle můžu objektivně posoudit, neboť jsem pracovala v těžebním podniku jen v Austrálii, takže to srovnání mi chybí.

Můj osobní názor je, že Australané přikládají až enormní důraz zdraví a bezpečnosti zaměstnanců, přičemž kladou vysoký nárok na výkon a produktivitu. V České republice kladou důraz na rekultivaci po těžbě.

 Australská společnost se více věnuje problematice diskriminace a jiných negativních projevů na pracovišti. Cítíte, že podpora právního systému je pro tuto kulturu prioritní. Pracovní práva jsou tu široce respektována a uplatňována.

Pokud můžete posoudit, jak vnímají těžbu nerostných surovin obyvatelé?

Porovnání postoje české a australské veřejnosti k těžbě nerostných surovin je ovlivněn kulturní rozličností, ekonomikou a geografickou situací. V první řadě je kladen důraz na minimalizaci ekologických dopadů těžby. Ani tady si nikdo nepřeje ekologickou pohromu, kterou by necitlivá těžba mohla přinést. Na druhou stranu zde necítím takový tlak na rekultivační práce. To přisuzuji právě geografii a rozloze území.

Samozřejmě řada lidí je spjata přímo i nepřímo s těžebním průmyslem, jsou na něj vázáni existenčně. Navíc pro každou zemi je těžební průmysl odvětvím, které se podílí na hrubém domácím produktu.

Přece jen nežijete za humny, jak se říkává. Nedá mi to, a proto bych na závěr našeho rozhovoru chtěl zaměřit právě na Austrálii. Co Vás na ní učarovalo, že jste se rozhodla žít zrovna tam? Je to příroda, kultura či lidé? Nebo od každého něco?

Na Austrálii mám ráda teplé klima a oceán. Domnívám se, že Austrálie je země příležitostí.  Přišlo mi snadnější tu realizovat své sny a je tu vyšší životní úroveň.

Nejtěžší je pro mě žít daleko od mé rodiny. Chybí mi evropská kultura: když se dostanu do Evropy doslova si užívám procházky historickými centry měst, ta atmosféra, když si můžete posedět v křivolakých uličkách je mi vzácnosti a potěšením.

Mám dobrodružnou povahu, nebojím se výzev a ráda poznávám cizí kraje, zvyklosti a různé kultury. To jsou důvody mého vycestování, sama bych ale na začátku nikdy nepřipustila, že se tu nakonec usadím. Za svůj domov, ale stále považuji Českou republiku. Kromě rodiny tu stále mám mnoho milých přátel. Jednou, když emigrujete,  žijete dva životy, kde nemůžete byt ani bez Evropy, ale ani bez oceánu a slunce.

Děkuji za rozhovor a přeji Vám hodně dalších pracovních úspěchů.

Za web K545 Michal Vaněk

 

Vloženo: 2. 7. 2021
Kategorie:  Aktuality
Útvar: 545 - Katedra ekonomiky a systémů řízení
Zpět