O fakultě

erb-hgf-medium

Hornicko-geologická fakulta VŠB-TUO (HGF) je moderní fakultou, ve které se zcela unikátním způsobem propojují přírodovědné disciplíny s technickými a ekonomickými obory.  

Její historie sahá až do roku 1716, kdy byla v Jáchymově založena nejstarší báňská škola. V průběhu staletí se pak měnily forma a délka výuky, působiště výukových institucí i organizační podoba báňského školství. Poslední významnou změnou lokalizace byl přesun Vysoké školy báňské do Ostravy v roce 1945, po kterém v padesátých letech minulého století následovalo dělení školy na fakulty. Současná Hornicko-geologická fakulta vznikla v roce 1959 spojením samostatné Hornické fakulty a Geologické fakulty.

Změna struktury národního hospodářství a útlum hornictví po roce 1989 se odrazil i v zájmu uchazečů o studium na HGF. Na tento stav fakulta zareagovala tím, že v roce 1994 sloučila příbuzné katedry do institutů ( např. Katedra hlubinného dobývání ložisek a Katedra lomového dobývání ložisek byly sloučeny do Institutu hornického inženýrství), separovala obor Výstavba dolů a geotechnika, který se stal základem dnešní Fakulty stavební, v roce 1999 vyčlenila dosavadní Institut matematiky a deskriptivní geometrie, který byl převeden do skupiny celoškolských kateder, v roce 2002 vyčlenila obor Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu, z něhož vznikla dnešní samostatná Fakulta bezpečnostního inženýrství a v neposlední řadě v témže roce zřídila nový Institut geoinformatiky. Dalším strategickým krokem HGF byla inovace stávajících a zavádění nových studijních oborů tak, aby odpovídaly vědecko-technickému a sociálně ekonomickému vývoji posledních let. Jednalo se především o oblasti životního prostředí, informatiky, ekonomiky, cestovního ruchu a přírodních věd (aplikovaná fyzika materiálů). Rozšíření výuky o nové „nehornické“ obory se týkalo i detašovaného pracoviště v Mostě.

HGF v rámci prezenčního nebo kombinovaného studia v současné době nabízí více než 35 studijních oborů, které se specializují na životní prostředí, geologii, geodézii, biotechnologie, geovědní a montánní turismus, hornické inženýrství, geoinformatiku, ekonomiku, automatizace a řízení v oblasti surovin nebo aplikovanou fyziku. Je nutno zdůraznit, že HGF VŠB-TUO jako jediná fakulta v rámci České republiky umožňuje vysokoškolské studium vybraných hornických oborů. Hornické inženýrství v rámci celkového objemu studijních oborů zaujímá asi 5%.

Velmi významnou je i souběžná vědecko-výzkumná činnost pedagogů a studentů a její propojení s výukou. HGF se rovněž zapojila do mezinárodní výměny studentů v rámci programů SOCRATES / ERASMUS. I díky tomu je v současnosti druhou nejžádanější a nejnavštěvovanější fakultou VŠB-TUO (celkem 7 fakult). Ročně zde studuje okolo 4 tisíc studentů od nás i ze zahraničí, z toho více než 1/3 v Mostě.

Institut kombinovaného studia v Mostě

V souvislosti se značným rozvojem těžebního průmyslu na severu Čech, orientovaného především na lomovou těžbu, vznikla v dubnu 1962 v Mostě katedra povrchového dobývání ložisek. V současnosti institut navazuje na dřívější tradice v působení Vysoké školy báňské v severočeském regionu. Zatímco dříve se zde studovaly téměř výlučně tradiční obory zaměřené na dobývání podkrušnohorských hnědouhelných ložisek a rekultivaci, stávající nabídka především kombinovaného studia se rozšířila o moderní a v souladu s potřebami dané oblasti i atraktivní obory.

Jedná se především o Ekonomiku a řízení v nerostném surovinovém průmyslu, Zpracování a zneškodňování odpadů a dále obory Ekonomika, management a informatika v oblasti veřejné správy, Informační systémový management, Komerční inženýrství, Environmentální inženýrství aj. V rámci prezenčního studia je v současné době možné v Mostě studovat pouze jediný obor, a to Geovědní a montánní turismus, zaměřený na výchovu odborníků v oblasti cestovního ruchu. Hornicko-geologická fakulta vždy respektovala potřeby města i kraje a jejich průmyslové struktury na výchovu požadovaných vysokoškolských odborníků. Tento záměr deklaruje i do budoucna a je připravena aktuálně reagovat na budoucí požadavky novými učebními programy a obory.

Studium na HGF

Prezenční (dříve denní) i kombinované (dříve dálkové) studium je na Hornicko-geologické fakultě třístupňové.

V rámci prezenční formy standardní délka prvního stupně (bakalářské studium) trvá 3 roky. Navazující magisterské studium je dvouleté a doktorské studium tříleté. V kombinované formě studia trvá bakalářské studium 3 roky, navazující magisterské 3 roky a doktorské zpravidla 3 roky.

Absolvent bakalářského studia získá po úspěšném zakončení studia titul „bakalář“ (Bc.). Po ukončení navazujícího studia je pak absolventům udělen titul „inženýr“ (Ing.) a po úspěšném završení doktorského studia titul „doktor“ (Ph.D.).


© 2017 VŠB-TU Ostrava