Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

"V dole Staříč chceme vybudovat podzemní Silicon Valley"

"V dole Staříč chceme vybudovat podzemní Silicon Valley"
Vědeckou laboratoř, umožňující napříč obory výzkum v mnoha směrech, plánují vybudovat kilometr pod zemí, v někdejším Dole Staříč, zaměstnanci Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. „Potřeba podzemních laboratoří roste celosvětově. A my tu máme jedinečnou příležitost takovou vybudovat,“ říká v rozhovoru děkan Hornicko-geologické fakulty Vladimír Slivka.

Podle hlavního tahouna projektu, děkana Hornicko-geologické fakulty Vladimíra Slivky, by vznik hlubinné laboratoře mohl přinést prospěch celému Moravskoslezskému kraji. Podle některých by ale laboratoř nemusela vzniknout ve Staříči, ale spíše v některé z dosluhujících šachet na Karvinsku.

Proč by měla laboratoř vzniknout právě v dole Staříč?
Staříč má obrovskou výhodu, že jde o izolovaný důl nenapojený na zbytek revíru s minimálním přítokem vody. Navíc jde o jednu z nejmladších šachet v revíru hloubenou v 60. letech. Čili je tamní technologie kompletně použitelná.

K čemu je taková podzemní laboratoř vlastně dobrá?
Potřeba podzemních laboratoří roste celosvětově. A my tu máme jedinečnou příležitost takovou vybudovat. V hlubokém podzemí je například minimální kosmické záření. Což je zajímavé například pro experimenty v oblasti fyziky či biologie.

Důl Staříč je v útlumu, plánuje se jeho zasypání. Kolik máte času na to takovou laboratoř prosadit?
Času je málo. Existuje vládní usnesení, podle nějž má Diamo provést technickou likvidaci zdejších dolů. A Staříč je na řadě. Jáma ve Sviadnově je zasypána, ta v Chlebovicích je téměř zasypána, Staříč se má začít zasypávat od 1. ledna 2022.

To nezní moc nadějně.
Nezní. Když jámy zasypeme a uděláme revitalizaci na povrchu, po hornictví tu nezůstane nic. Ale uhlí se tu dobývalo 250 let. To všechno zrušíme? Zlikvidujeme? Nic tu nenecháme? To by bylo špatně. Máme skvělou příležitost spojit vědeckou činnost s využitím hlubinného dolu, edukací studentů a dokonce i s turistickým ruchem. To bychom si neměli nechat ujít.

Kolik byste pro chystaný projekt potřebovali prostoru?
Potřebný prostor bude vycházet z toho, co se nám podaří zajistit. Současná realita je taková, že je na Staříči zhruba 14 kilometrů chodeb, vtažná a výdušná jáma.

V podobné situaci, odděleně od ostatních šachet, je i důl Frenštát. Tam by podobné výzkumné pracoviště vytvořit nešlo?
Ve Frenštátě jsou dvě jámy, které jsou dole propojené překopem. Nic víc tam není, tam bychom se nevešli. To je pro nás málo.

Jak velký vlastně váš současný projekt je?
Obsahuje už několik modulů. Navíc, když se některé firmy dozvěděly, co chystáme, hned se k nám přihlásily, že chtějí spolupracovat. Podle jejich zájmu a potřeb by se pak podzemí přizpůsobovalo. Ale to je otázka technické realizace na místě, což se dá řešit až v okamžiku, kdy tu šachtu zachováme. A to znamená revokovat usnesení vlády.

Do kdy?
Do září.

To není moc času.
Není.

Čím chcete vládu přesvědčit?
Musíme zůstat v podzemí. Když to všechno zlikvidujeme, tak nám zůstane Landek (Hornické muzeum, pozn. red.). A ten reprezentuje spíše počátky hornictví, 19. století.

A „fárá“ se tři metry pod zem.
Ano, jede se ze strojovny do sklepa, jízda v kleci se tam jen imituje.

Hraje roli při plánech na vznik laboratoře i možné turistické využití?
Řeknu jen jedno. Kde jinde můžete být v jednom dni tisíc metrů pod zemí, v nejhlubším přístupném místě v Česku, a pak vystoupat třeba na nejvyšší vrchol Beskyd, Lysou horu? Vždyť to je obrovský tahák. Takové věci ve světě fungují. Dostanete glejt na vrcholu Lysé hory, pak sfáráte a dostanete potvrzení, že jste byl v minus tisíci metrech. K tomu je ve Staříči i cvičná štola, která se dá využít pro adrenalinové akce, možností je spousta.

Máte i nějaké záložní varianty, kdyby Staříč nevyšel?
Nemáme. Lazy, nebo Armáda (Důl ČSA v Karviné, pozn. red.) budou, když skončí těžba na ČSM, postupně zatopeny. Už nebude nutnost udržovat hladinu důlní vody v současné úrovni. A pak už tam nebude takové pracoviště kde vybudovat. V tom je Staříč jedinečný.

Jak chcete vznik takového výzkumného centra financovat?
Je tu ojedinělá možnost čerpat z evropských fondů, pro regiony postižené těžbou. Je nějakých 19 až 21 miliard korun, na které může kraj dosáhnout.

Takové centrum by ale asi nešlo platit jen z dotací, muselo by na sebe i vydělávat. Je i to v plánu?
Všichni účastníci podzemní laboratoře budou na jejím chodu participovat. Uvedu příklad. Jeden z výzkumných modulů se bude zabývat problematikou řezných nástrojů, razících strojů pro podzemní stavitelství. Zde existuje konkrétní zájem Ústavu geoniky akademie věd ČR, kde chtějí pod vedením ředitele ústavu Josefa Foldyny testovat řezání hornin vodním paprskem. Sto třicet kilometrů od Ostravy se nachází Pramet Šumperk, který je specializovanou firmou na řezné nástroje. Takových příkladů je bezpočet, a zájem jsme zaznamenali i ze zahraničí.

Jaký?
Navázali jsme spolupráci se skotskou firmou Gravitrisity, jež chce rozvíjet „přečerpávací“ elektrárny. Ty ale nejsou klasické vodní, pracují se závažím. Spolupracují se společností Huisman, která sídlí v nedalekém Sviadnově. Tyto dvě společnosti chtějí, pokud takovou možnost budeme mít, využívat zdejší kilometrovou jámu. Projekt zajímá třeba i společnost Veolia. A zájem takových firem, jejich účast na projektech, znamená peníze.

Je takových firem více?
Samozřejmě. A nejde jen o výzkum. Máme v kraji firmy, které vyrábějí důlní zařízení. A ty by možnost mít takový showroom v podzemí, určitě uvítaly. A už se nám také ozvaly.

Kolik je takových výzkumných center ve světě?
Mnoho jich není. V celých Spojených státech jsou tři, v Austrálii jedno, jedno je v Německu. Tamní šachta patří také univerzitě, slouží ke studiu. A jsou tady rovněž další přínosy.

Jaké?
Musíme se rozhodnout, jestli zde chceme jen montovny, nebo zda vytvoříme i vědecká pracoviště, která budou stát za vznikem výrobků s vysokou přidanou hodnotou. A není to jen o nich. Za takovým pracovištěm přijdou lidé, kteří zde budou bydlet, utrácet své peníze, budou tu žít jejich děti.

Jak se na vaše snahy dívá obec Staříč?
Jsou nadšeni a podporují nás. Máme s tamními zastupiteli dokonce dohodu, kdy nám chtějí vyjít všemocně vstříc. I pro ně je zajímavější naše výzkumné centrum, než kdyby tam vznikla třeba nějaká solární elektrárna a skladovací haly

Jaké jsou náklady na udržení takové šachty?
Náklady se pohybují okolo 70 až 80 milionů korun ročně. Rádi bychom se s Diamem domluvili, že bychom si od nich šachtu pronajali. Diamo by se staralo o údržbu a její chod a těžbu metanu, my bychom ji využívali. Což by navíc znamenalo další pracovní místa pro horníky. Máme plán, že by vzniklo konsorcium, v němž by byly firmy a organizace, které by ten výzkum, až po aplikovaný výzkum a různé startupy, spin-offy a výrobu prototypů, podporovaly.

Mohlo by si případné vědecké pracoviště vydělat na svůj provoz už z toho, co nyní máte domluveno?
To nedokážu říct. Mezi myšlenkou, patentem, až po funkční prototyp je několik let. Ale jestli se ptáte na to, zda by firmy za možnost využívání takového pracoviště platily, tak ano.

Šlo by jen o projekt VŠB?
Nejen. Zájem o spolupráci má i Ostravská univerzita, či Mendelova univerzita v Brně, která by zde studovala například mikroorganismy, nebo půdní substráty pro extraterestrická tělesa. K tomu potřebují podmínky, které jim můžeme nabídnout.

Je toho hodně, tak se zeptám trochu jízlivě. Stačila by na takový zájem šachta?
Když by bylo potřeba, můžeme vyrazit nové chodby. Těch možností je spousta. Nyní je tam 14 kilometrů chodeb na třech patrech, dvě jámy, z nichž bychom jednu využívali pro gravitační elektrárnu. A to nehovořím o plánu vybudovat na povrchu polygon pro vývoj autonomních vozidel firmou Valeo. Zde by bylo přidanou hodnotou propojení a využití univerzitního „superpočítače“.

Čili zbývá to „nejmenší“, přemluvit politiky. Máte na to tři, možná čtyři měsíce.
Myslím, že alespoň část reprezentace kraje je našemu projektu nakloněna. Další kolo jednání je naplánováno na příští pátek, kdy budeme jednat se zástupci ministerstva.

Nakolik si věříte, že to vyjde?
Pokud zvítězí zdravý rozum a my opravdu budeme chtít provést konverzi Ostravska na region s průmyslem s vysokou přidanou hodnotou, tak si myslím, že máme velikou naději. A o tom budeme muset přesvědčit politickou reprezentaci.

Dělali jste si i studii, kolik by mohl přinést turistický ruch?
Tak daleko ještě nejsme. Vše vzniká narychlo, jsme v časovém presu.

Pokud by se vše povedlo, k čemu by to vedlo?
Do deseti let bychom tady chtěli vybudovat beskydské Silicon Valley. Místo, které bude přinášet kraji peníze a pracovní příležitosti. Místo, kde nemusí vyjít každý projekt, ale když vyjde jeden z deseti, tak to zaplatí těch devět zbývajících. Místo, které sem přitáhne lidi nejen z republiky, ale z celého světa. Protože jinak tady po nás, kromě nějakých fotovoltaických plantáží, nic nezůstane.

Foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Autor: Darek Štalmach, redaktor MF Dnes 

Zdroj: https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/rozhovor-dekan-vsb-slivka-sachty-dul-staric-laborator-veda.A210528_150019_ostrava-zpravy_woj?zdroj=ostrava_hp#

 

 

Vloženo: 1. 6. 2021
Kategorie:  Aktuality
Zadal:  Administrátor
Útvar: HGF - Hornicko-geologická fakulta
Zpět