Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Koronavirus může urychlit konec OKD. Hornictví se dostává do závěrečné fáze, říká děkan z Vysoké školy báňské

Koronavirus může urychlit konec OKD. Hornictví se dostává do závěrečné fáze, říká děkan z Vysoké školy báňské
V kanceláři děkana Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské v Ostravě sedí Vladimír Slivka už třetí funkční období. Situaci ve společnosti OKD, která je s touto školou a fakultou úzce propojená, sleduje zpovzdálí. "Mají to těžké. Podle mého názoru může dění kolem koronaviru akcelerovat konec OKD, mimo objektivní problémy, jako je nízká cena energetického a koksovatelného uhlí," říká od svého stolu v zelené budově fakulty, která stojí v městském obvodu příznačně nazvaném Poruba.

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava je s těžařem černého uhlí na Karvinsku spojená nejen tím, že jako jediná v Česku učí studenty v programu hlubinného dobývání uhlí. Když se v Dole Darkov rozšířila nákaza koronavirem, škola zpřísnila hygienická opatření, protože někteří studenti v dole dělají výzkum. Situace v OKD tak školu ovlivňuje. Firmě nyní dochází peníze a ministerstvo financí, které ji vlastní přes společnost Prisko, teď řeší, zda vůbec chce, aby těžba uhlí pokračovala, a kde případně najít více než miliardu na to, aby se doly v příštích měsících udržely v provozu. Konec těžby by tak mohl přijít dříve, než se plánovalo.

Že je v posledních měsících kolem těžaře napjatá atmosféra, dokazuje i odložení ambiciózního projektu fakulty, na kterém se OKD mohlo podílet. Jde o takzvanou podzemní laboratoř, kterou chtěla fakulta postavit v Dole Staříč, tisíc metrů pod zemí. "Před třemi měsíci jsme měli schůzku s vedením OKD a jednání nedopadlo," uvádí Slivka. Za odložením projektu podle něj stojí i nejistota ve firmě.
Slivkova fakulta plánovala v laboratoři provádět výzkum a brněnská Mendelova univerzita tam měla zkoumat půdu a život organismů pro život mimo Zemi. Zapojit se měly i firmy jako energetická společnost Veolia, jejíž teplárna je jedním z klíčových zákazníků OKD, nebo Ferrit, který vyrábí těžební stroje a laboratoř chtěl využít jako showroom. Slivka plánoval projekt zapojit do evropské sítě těchto laboratoří a důl měl lákat i turisty.

"OKD by nám šachtu dalo, za její provozuschopnost chtěli 95 milionů korun ročně. Na projekt ale přispět nechtěli, a to nejde. OKD by to mohlo financovat z rezervy pro likvidaci dolů, a pokud bychom si na projekt vzali evropskou dotaci, musíme mít jistotu, že to vyjde a OKD důl nezasype. Rozumím však tomu, že teď je to pro podnik marginální záležitost," vysvětluje.

Právě rezervu určenou na útlum těžby OKD letos, kdy výrazně klesly ceny uhlí, utratilo na provoz. Náklady na útlum těžby v karvinských dolech se pohybují mezi pěti a sedmi miliardami korun, z již nastřádaných dvou miliard však letos OKD už 1,2 miliardy utratilo.

S postupným útlumem těžby uhlí v kraji, který začal v 90. letech, se podle Slivky vytrácí význam přenesení vysoké školy z původního místa v Příbrami do Ostravy. Školu s dlouholetou tradicí přesunul kvůli černouhelným dolům a hutnímu průmyslu prezident Edvard Beneš dekretem z roku 1945.

Slivka na Hornicko-geologické fakultě VŠB začal učit v roce 1976 a blížící se konec těžby nese těžce. "Je mně jasné, že celosvětový trend je odklon od fosilních paliv a hledání obnovitelných zdrojů a různých typů energie," míní děkan.

Pro případ, že by těžba v OKD skončila dříve, ale fakulta žádný nový studijní program pro útlum nechystá. Podle Slivky k tomu stačí stávající programy. Faktem však je, že má fakulta čím dál méně studentů. Jejich první odliv zaznamenala na začátku 90. let, kdy vláda zrušila těžbu rud a připravovala postupný útlum uhelných dolů.

Podle dat z výroční zprávy fakulty za minulý rok si dalo přihlášku ke studiu celkem 743 studentů. V akademickém roce 2009/2010 to bylo 2464 studentů. Výrazně klesl i počet absolventů, loni jich bylo 348, před 10 lety 945 lidí. Počty studentů vysokých škol v posledních letech klesají všude, podle Slivky na to má v případě Hornicko-geologické fakulty vliv i příklon studentů k ekologii. "Vývoj lidské společnosti je ale odpradávna spojen s těžbou nerostů, a to i v dnešní době IT technologií," připomíná.

Programy zaměřené na hornictví či důlní měřictví tak podle něj fakulta musí udržet. Řeší nejen dobývání uhlí, ale také těžbu nerud, jako písku, štěrkopísku či drceného kamene, což se nikde jinde v Česku nevyučuje. Děkan však počítá s tím, že se počet studentů sníží na nízké desítky. Exkluzivitu takových programů hodlá zachovat i kvůli tomu, že by se v budoucnu v tuzemsku mohla znovu rozjet těžba rud, například lithia nebo zlata.

Připomíná také snahu Evropské komise o nezávislost v získávání strategických surovin. V drtivé většině případů se tyto suroviny těží mimo Evropu. Každá ruda získaná na kontinentu by tak podle Slivky mohla být v budoucnu žádaná. "Pro Česko je ekonomicky zajímavá třeba těžba cíno-wolframových rud nebo uranu, protože se stále častěji mluví o významu malých jaderných reaktorů v energetice. Chceme být připraveni na to, že se Evropa vrátí k těžbě kritických surovin," říká Slivka s tím, že podle něj hlubinná těžba v Česku neskončí.

Právě na tuto budoucnost chce fakulta připravit studenty v novém programu procesní inženýrství, který se zaměřuje na získávání čistých kovů z vytěžených rud. Fakultě se před několika týdny podařilo akreditovat i dva další programy, jimiž by měla svou nabídku studia zmodernizovat. Hodně si Slivka slibuje od programu o vodě jako strategické surovině, a to nejen v návaznosti na řešení sucha, které je jedním z největších problémů Česka. "Studenty budeme učit vyhledávání povrchových i podzemních vod, jak s vodami nakládat či jak je recyklovat," vysvětluje. Studenti se budou moci nově přihlásit také na program průzkumu a těžby uhlovodíků, tedy například ropy. Podle Slivky k tomu vedl zájem studentů ze zemí Středního východu.

Rychlejší konec těžby v OKD může také urychlit změnu názvu fakulty, o které děkan uvažuje dva roky. "Změnili jsme studijní programy a teď se budeme bavit o vývěsním štítu. Chceme, aby se fakulta posunula, když se uhelné hornictví dostává do opravdu závěrečné fáze, ať už skončí v roce 2023, nebo letos," dodává děkan fakulty s tím, že by se mohla nově nazývat Fakulta geověd. Začít složitý proces změny názvu by chtěl nejpozději v příštím roce, aby se fakulta přejmenovala ještě před ukončením jeho mandátu v roce 2022.

Autor článku: Simona Janíková, Hospodářské noviny

Autor fotografie: Jiří Žerzoň, Hospodářské noviny 

Vloženo: 26. 6. 2020
Kategorie:  Aktuality
Zadal:  Administrátor
Útvar: HGF - Hornicko-geologická fakulta
Zpět