Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Akademické rýžování zlata přilákalo desítky soutěžících. Zvítězil student HGF

10. 4. 2026 Aktuality
V areálu VŠB-TUO se ve středu 9. dubna konalo Akademické rýžování zlata, které bylo součástí projektu Studentopolis. Akce atraktivní formou přiblížila studentům i veřejnosti rýžování zlata, geologii a problematiku nerostných surovin.

Akce měla i mezinárodní rozměr – vedle studentů z České republiky se zapojili také účastníci ze Slovenska i zahraniční studenti studující na VŠB–TUO, včetně studentů z Kazachstánu.

 

Jednalo se o historicky první oficiální soutěž v rýžování zlata v Ostravě. „Měli jsme 41 přihlášek, proto jsme zvolili tříkolový systém – základní kolo, semifinále a šestičlenné finále,“ uvedl organizátor soutěže Ing. David Stejskal z VŠB–TUO.

Vítězem se stal student informatiky Hornicko-geologické fakulty Ivan Kroček, který ve finále vyrýžoval osm z deseti zlatinek. Druhé místo obsadila Pavlína Rybová z VŠB–TUO a třetí příčku získal Lukáš Zachar z Technické univerzity v Košicích.

„Před několika lety jsem rýžování zkusil s kamarádkou, byla to moje jediná zkušenost. Ve finále jsem vsadil hlavně na trpělivost,“ popsal s úsměvem vítěz soutěže.

Pro soutěžící připravili organizátoři kyblíky s pískem, do kterých ukryli přesně stanovený počet zlatinek. Účastníci přitom nevěděli, kolik jich v písku je – v prvních dvou kolech jich bylo pět, ve finále deset. Speciální důraz byl kladen na férovost soutěže. „Písek nemohl pocházet z našeho regionu, aby neobsahoval žádné přirozené zlatinky. Přivezli jsme jej proto z Polska z lokality, kde se zlato nevyskytuje,“ doplnil Stejskal.

Součástí programu byla také VIP soutěž, ve které zvítězila Karin Krumlová, koordinátorka programu k+ Studentopolis. Druhé místo obsadila Hana Menšíková ze společnosti CTP a třetí skončil doc. Ing. Roman Kozel, Ph.D., z Katedry ekonomiky surovin.

Zajímavostí je, že drobné zlatinky lze najít i v Ostravě. „Zlato se sem dostává z Jeseníků prostřednictvím řeky Opavy. Podařilo se mi je najít například v Hlučíně i v Ostravě-Martinově. Řeka Opava se vlévá do Odry, takže i tam se dá zlato objevit,“ vysvětluje Stejskal. Dodává však, že jde o velmi drobné částice – na jednu pánev lze vyrýžovat jen několik zlatinek a na získání jednoho gramu zlata by jich bylo potřeba přibližně 11 tisíc.

Akademické rýžování zlata tak ukázalo, že geovědní obory mohou být nejen odborné, ale i atraktivní a zábavné – a to jak pro studenty, tak pro širokou veřejnost.