Planetárium bylo vybaveno jen projekčním přístrojem – planetáriem PFP DP (které si návštěvníci pamatují jako modrou činku) a 100 židlí. Ostatní prostory potřebné pro návštěvy škol a veřejnosti (šatna, promítací kabina, pokladna atd.) bylo nutné ještě dokončit a vybavit potřebným zařízením a technikou.
První návrhy na zřízení výzkumného ústavu pro důlní měřictví spadají již do roku 1945, kdy byla Vysoká škola báňská přeložena do Ostravy. Návrh byl sice v roce 1960 schválen, ale reálnou podobu dostal až letech 1972-73 a o dva roky později byl chválen investiční návrh na vybudování Astronomicko-geodetické a geofyzikální základny. Na vybudování BMZ se pak společně podílelo oborové ředitelství Ostravsko-karvinských dolů, Obvodní národní výbor Ostrava-Poruba a Vysoká škola báňská. Právě ta se ujala zajištění provozu nové instituce. Vznikl tak ojedinělý projekt, který přetrval až do dneška, kdy vysoká škola spravuje Planetárium.
Báňská měřická základna byla rozdělena do tří oddělení: hvězdárna a planetárium, důlní měřictví a seismika. Oddělení hvězdárny a planetária mělo pouhé dva pracovníky, takže provoz byl tzv. zkušební nebo spíše symbolický. Teprve v polovině 80. let se situace změnila a od roku 1986 byl kromě pravidelného provozu pro školní exkurze zahájen také provoz pro širokou veřejnost.
V Planetáriu probíhaly v průběhu 80. a 90. let 20. století pravidelné semináře, přednášky, zaměstnanci vytvářeli vlastní pořady pro školy a veřejnost za použití diaprojektorů a magnetofonového záznamu hudby a mluveného slova. Velký zájem projevovala veřejnost i o pozorování na hvězdárně, která byla vybavena dalekohledem typu Coudé s průměrem objektivu 15 cm a ohniskovou vzdáleností 225 cm. V roce 1994 pozorovaly stovky návštěvníků srážku komety s planetou Jupiter, o tři roky později byla hvězdárna zahlcena návštěvníky při sledování velmi jasné komety Hale-Bopp. Velkou pozornost mělo i (v Ostravě téměř) úplné zatmění Slunce v srpnu 1999. V roce 2003 začal svou činnost zcela nový Astronomický kurz, který si získal mezi veřejností velkou oblibu a pokračuje i v současnosti. Rok 2010 byl významným mezníkem, protože zde byla poprvé v České republice použita stereoskopická projekce v Planetáriu. Pořad Virtuální vesmír: Start zaznamenal obrovský zájem a byl více než devět měsíců vyprodaný.
Největší změnou prošlo Planetárium v průběhu let 2012-2014, kdy prošlo kompletní rekonstrukcí. Kromě modernizace budovy byl nainstalován i zcela nový hybridní systém Planetária, který umožnil návštěvníkům zažít jak tmavou hvězdnou oblohu, tak i lety vesmírem ve formátu fulldome (tedy celooblohová projekce) a v doprovodu prostorového zvuku. Planetárium Ostrava se tak zařadilo mezi nejmodernější evropská planetária, která svým návštěvníkům nabízejí pohlcující obrazový i zvukový zážitek a přístupnou formou nejnovější informace ze světa vědy.
Planetárium Ostrava je vzdělávací institucí a je otevřeno všem typům škol: od mateřských až po vysoké školy. Žákům a studentům předáváme informace o Zemi a vesmíru populárně-naučnou formou podle vzdělávacích plánů a nabyté vědomosti si mohou ověřit při vyplnění pracovních listů a prohlídce interaktivních expozic.
Nedílnou součástí programové nabídky pro veřejnost jsou v současnosti nejen přednášky, semináře a astronomické filmy, ale i hudební pořady a živé koncerty pod hvězdnou oblohou ve Sférickém kině. Velký zájem si získala např. Hudba pod hvězdami – pořad, který vytváříme vlastními silami a v němž návštěvníci cestují vesmírem v doprovodu skladeb známých světových interpretů.
V roce 2024 získalo Planetárium Ostrava díky dotaci statutárního města Ostrava také největší dalekohled v ČR, kterým se mohou návštěvníci na vlastní oči podívat do vesmíru a prohlédnout si Měsíc, planety a další vzdálené kosmické objekty.
Tím ale historie Planetária Ostrava zdaleka nekončí a jeho rozvoj dále pokračuje. Na jaře příštího roku uvedeme do provozu dětské hřiště, bezpečné a zábavné místo, kde se mohou nejmladší návštěvníci vyřádit při čekání na své představení nebo odjezd autobusu. Hřiště nabídne různé prolézačky, houpačky, lanové prvky nebo skluzavku. Chceme, aby děti mohly prožívat radost z pohybu a hry i při návštěvě naší instituce.
Jedinečným zážitkem se od roku 2026 stane také venkovní prostor pro přespání v „Měsíční kolonii“. Po letním večerním pozorování, kdy se končí pozdě v noci, mohou návštěvníci zůstat přes noc v jednoduchém, ale pohodlném stanovém prostoru přímo v areálu hvězdárny. Měsíční kolonie umožní plně si užít noční atmosféru, klid přírody a pokračovat v objevování vesmíru i v ranních hodinách – například při pozorování východu Slunce nebo při procházce ranním lesem.
V neposlední řadě chceme vybudovat menší moderní pozorovatelnu před budovou Planetária, která bude sloužit především pro praktickou astronomii. Bude přístupná široké veřejnosti a umožní pravidelná pozorování Slunce, Měsíce, planet i hlubokého vesmíru. Tato nová observatoř rozšíří naše stávající kapacity a přinese prostor pro specializované akce, menší pozorovací skupiny a vzdělávací programy pod širým nebem.
Dalším významným mezníkem by se měl stát upgrade digitální Planetária. V červnu 2025 byl v Planetáriu Praha uveden do provozu zcela nový systém projekce. K vytváření obrazu využívá systém více než 45 milionů diod umístěných na speciální kulovité konstrukci. Promítaný obraz je až 100krát jasnější než u standardních projektorů a životnost hardwaru je udávána na čtyřnásobek klasických systémů. Tato technologie poskytuje planetáriím obecně zcela nové možnosti a využití nejen pro prezentaci astronomie a dalších vědeckých oborů, ale i pro hudbu, umění, koncerty atd. Přestože cena takového systému je (momentálně) vskutku astronomická, věříme, že by se časem mohl objevit i v Planetáriu Ostrava.
Text: Martin Vilášek
Foto: archiv Planetárium Ostrava