Řešení environmentálních rizik v post-hornické krajině (REPPIK) – společné téma na české i saské straně hranic.
Na 60 odborníků z Ústeckého kraje, Ostravska, Saska, ale i z Rakouska či Švýcarska se sešlo 18. 9. 2025 v Restauraci Benedikt v Mostě, aby diskutovali problematiku aktuálních environmentálních a socioekonomických výzev spojených s transformací regionů zasažených těžbou hnědého uhlí.
V rámci úvodní konference projektu podpořeného z programu Interreg Česko-Sasko byla diskutovaná témata: např. upřesnění výparu z volné vodní hladiny zatopených lomů, inovativní materiály pro stabilitu terénu či využití opuštěných důlních děl pro obnovitelnou energii. „Jsme velmi rádi, že se za TU Bergakademie Freiberg můžeme podílet na projektu, jehož výsledky přispějí k odpovědím na naše otázky jak na české, tak německé straně. Zejména se těším na úzkou spolupráci a odbornou výměnu s našimi českými kolegyněmi a kolegy,“ uvedl Dipl.-Ing. Stefan Wutzler z projektového týmu TU Bergakademie Freiberg.
Prof. Hana Staňková, děkanka Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, která je leadrem projektu konstatovala, že „Diskuse a sdílení znalostí a osvědčených postupů mezi regiony, které čelí podobným výzvám, je nutná a velmi přínosná i pro další rozvoj kvalifikovaných pracovníků“.
„Jsem ráda, že jsme se v dnešní den nepohybovali jen v rovině teorie, ale byla diskutována konkrétní témata, která jsou pro transformaci našich regionů nezbytná. V projektu vznikne celá řada metodik a postupů, které nám pomohou v další rekultivaci post-těžební krajiny na obou stranách hranice“, konstatovala Mgr. Gabriela Nekolová, předsedkyně Hospodářské a sociální rady Mostecka, z.s.
Doprovodnou, nicméně ne méně významnou aktivitou, současně bylo uspořádání interaktivního workshopu pro žáky 3. ročníků Scholy Humanitas v Litvínově, kteří si tzv. na „vlastní kůži“ vyzkoušeli, jak se při plánování rekultivací po těžbě uhlí využívá matematika. „Žáci měli možnost zjistit, proč je důležité znát hydrologickou bilanci a jak odhadnout, kolik vody se vypaří z hladiny budoucího jezera“, doplnil doc. Václav Zubíček, leader projektu z Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO. Navazovat budou další společné workshopy pro české i německé studenty.
Projekt REPPIK bude realizován do 30. 6. 2028.
Bewältigung von Umweltrisiken in der postbergbaulichen Landschaft (REPPIK) – ein gemeinsames Anliegen auf tschechischer und sächsischer Seite der Grenze
Am 18. September 2025 trafen sich rund 60 Fachleute aus der Region Ústí, aus dem Ostrava-Gebiet, aus Sachsen sowie aus Österreich und der Schweiz im Restaurant Benedikt in Most. Im Mittelpunkt standen aktuelle umweltbezogene und sozioökonomische Herausforderungen im Zusammenhang mit der Transformation der vom Bergbau geprägten Regionen.
Die Auftaktkonferenz des aus dem Programm Interreg Tschechien–Sachsen geförderten Projekts widmete sich Themen wie der genaueren Erfassung der Verdunstung von Wasserflächen in gefluteten Tagebauen, dem Einsatz innovativer Materialien zur Stabilisierung von Geländeoberflächen sowie der Nachnutzung stillgelegter Gruben für nachhaltige und alternative Zwecke.
„Wir freuen uns sehr, dass wir als TU Bergakademie Freiberg Teil dieses Projekts sind, dessen Ergebnisse uns auf beiden Seiten der Grenze wichtige Antworten auf die Fragen der Zukunft liefern werden. Besonders freue ich mich auf die enge Zusammenarbeit und den fachlichen Austausch mit unseren tschechischen Kolleginnen und Kollegen“, erklärte Dipl.-Ing. Stefan Wutzler vom Projektteam der TU Bergakademie Freiberg.
Frau Prof. Hana Staňková, Dekanin der Fakultät für Bergbau und Geologie der TU Ostrava und Projektleiterin, unterstrich:
„Der Austausch von Wissen und bewährten Verfahren zwischen Regionen, die vor ähnlichen Herausforderungen stehen, ist unverzichtbar – und zugleich ein großer Gewinn für die Ausbildung qualifizierter Fachkräfte.“
„Ich freue mich, dass wir heute nicht nur auf theoretischer Ebene geblieben sind, sondern konkrete Themen diskutiert haben, die für die Transformation unserer Regionen von entscheidender Bedeutung sind. Im Projekt entstehen zahlreiche Methoden und Verfahren, die uns bei der Rekultivierung der postbergbaulichen Landschaften auf beiden Seiten der Grenze helfen werden“, ergänzte Mgr. Gabriela Nekolová, Vorsitzende des Wirtschafts- und Sozialrats von Most (z.s.).
Ein wichtiger Bestandteil des Projekts war zudem ein interaktiver Workshop für Schülerinnen und Schüler der 3. Klassen der Schola Humanitas in Litvínov. Anhand eines praktischen Beispiels konnten die Jugendlichen erleben, wie Mathematik bei der Planung von Rekultivierungen nach dem Kohleabbau zum Einsatz kommt. „Die Schüler erhielten Einblicke, warum die Kenntnis der hydrologischen Bilanz so wichtig ist und wie man abschätzen kann, wie viel Wasser künftig von der Oberfläche eines Sees verdunstet“, erläuterte Doz. Václav Zubíček, Projektleiter von der Fakultät für Bergbau und Geologie der TU Ostrava. Weitere gemeinsame Workshops für tschechische und deutsche Studierende sind in Planung.
Das Projekt REPPIK läuft bis zum 30. Juni 2028.
