Mikroplasty

Studie jako první na světě potvrdila přítomnost mikroplastů v plodové vodě a placentě současně

Ostravský vědecký tým představil jako první na světě důkazy o přítomnosti mikroplastů v lidské plodové vodě a zároveň placentě. Tato zjištění přicházejí jako další výsledek více než desetileté spolupráce mezi vědci z Hornicko-geologické fakulty a Fakulty materiálově-technologické VŠB-TUO a lékaři Gynekologicko – porodnické kliniky LF OU a Fakultní nemocnice Ostrava.

Ostravští vědci se problematice částic v lidském organismu věnují řadu let a svým výzkumem přinesli důležité poznatky.

Výsledky této studie byly publikovány v prestižním časopise Chemosphere.

Odkaz na publikaci: https://doi.org/10.1016/j.chemosphere.2023.140301

"Výzkumem mikroplastů se na Katedře environmentálního inženýrství, HGF zabýváme již od roku 2019, prioritně ve vodách. Možnost zkoumat ve spolupráci s FNO vzorky plodových vod a placent je pro nás dalším rozšířením tohoto výzkumu." říká profesorka Silvie Heviánková, vedoucí Katedry environmentálního inženýrství z Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO.

"Výzkum mikroplastů a hlavně jejich identifikace v těchto vzorcích, byl pro náš tým velkou výzvou. Díky více než roční práci jsme dosáhli skvělého výsledku, který je publikován v prestižním časopise Chemosphere. Nejčastěji byly nalezeny částice o velikosti 10 až 50 mikrometrů, přičemž nejčastěji identifikovaným materiálem byl polyetylen. Nález polyetylenu není překvapivý, neboť se jedná o jeden z nejběžněji používaných plastů na světě." dodává doktor Jan Halfar, akademický pracovník Katedry environmentálního inženýrství z Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO.

"Dodržet striktně prostředí bez přítomnosti plastů a zajistit, aby nedošlo ke kontaminaci vzorků od odběru až po vyšetření, bylo velmi náročné. Žádný z používaných nástrojů nesměl být vyroben z plastu, a všechny prostory, kde docházelo k manipulaci se vzorky, byly udržovány v maximální čistotě" přibližuje proces odběru a měření vzorků doktorka Kristina Čabanová z VŠB-TUO.

Mikroplasty pod zemí: Náš výzkum přinesl první důkaz jejich výskytu v důlních vodách

Náš výzkumný tým stojí za prvním zjištěním týkajícím se existence mikroplastů v důlních vodách v největší české uhelné pánvi. Při šetření, které zahrnovalo vzorky z důlních děl a nedalekých mělkých studní, jsme identifikovali mikroplasty na všech testovaných místech, a to jak v hloubce 5 m pod povrchem, tak i v hloubce 700 m pod povrchem. Naše zjištění mohou změnit perspektivu problematiky plastové kontaminace v podzemních vodách, které mohou být potenciálním zdrojem vody. Současně vyvolávají potřebu podrobnějšího zkoumání a opatření pro ochranu podzemních vod před mikroplastovým znečištěním.

Tento výzkum byl publikován v prestižním časopise Water Research.

Odkaz na publikaci: https://doi.org/10.1016/j.watres.2023.120538

„Odběr vzorků důlních vod z takové hloubky není vůbec jednoduchý, protože se tam běžný člověk jen tak nedostane. Navíc pracovníci Diama se při odběru museli řídit instrukcemi tak, aby nedošlo ke kontaminaci vzorků plastovými materiály.“ uvádí Silvie Drabinová z Katedry environmentálního inženýrství, HGF, VŠB-TUO.

„Naše výsledky potvrzují, že mikroplasty jsou součástí nejen prostých podzemních vod, ale i vod z hlubinných dolů. Jejich výskyt je v případě důlních vod z takové hloubky překvapivě výrazný, navíc srovnatelný s počtem částic mikroplastů nalezených ve vzorcích vod z hloubky cca 5 m, kde je pravděpodobnost kontaminace mikroplasty jistě vyšší.“ říká Kateřina Brožová z Katedry environmentálního inženýrství, HGF, VŠB-TUO.

„Za pomocí infračervené mikrospektroskopie jsme identifikovali různou škálu materiálů ze kterých byly částice vyrobeny. Mezi zjištěné materiály patří například polyethylentereftalát, známý pod označením PET. Dále také polyester, či polypropylen, se kterými se každý setkává v běžném životě.” uvádí Jan Halfar z Katedry environmentálního inženýrství, HGF, VŠB-TUO.

“Vlákna byla nejčastějším tvarem a modrá byla nejrozšířenější barvou. Šířka částic se nejvíce pohybovala v rozmezí 1-50 µm a délka v rozmezí 100–500 µm” přibližuje Kristina Čabanová z Katedry environmentálního inženýrství a Centra pokročilých inovačních technologií, VŠB-TUO.

“Výsledky této studie doplňují relevantní základ výzkumu v oblasti mikroplastového znečištění a pomáhají nám pochopit míru znečištění mikroplasty a jejich migrace životním prostředím.” konstatuje na závěr profesorka Silvie Heviánková z Katedry environmentálního inženýrství HGF, vedoucí výzkumného týmu.

Využití modifikovaného biouhlu k odstraňování mikroplastů z vodního prostředí

Přehledová studie z roku 2026 se zaměřuje na možnosti využití biocharu a jeho povrchových modifikací k účinnému odstraňování mikroplastů z vodního prostředí. Shrnuje hlavní mechanismy zachycování mikroplastů, mezi které patří fyzikální retence v pórovité struktuře, hydrofobní a elektrostatické interakce či vodíkové vazby. Zvláštní pozornost věnuje chemicky a magneticky modifikovaným biouhlům, které mohou výrazně zvýšit účinnost odstraňování mikroplastů a usnadnit následnou separaci sorbentu z vody.

Studie porovnává účinnost různých typů biouhlů a hodnotí jejich potenciál pro využití při čištění odpadních a přírodních vod. Současně upozorňuje na potřebu ověření těchto technologií v reálných podmínkách, možnosti regenerace sorbentů a jejich dlouhodobou environmentální udržitelnost.

Odkaz na publikaci: https://doi.org/10.1016/j.jhazmat.2026.143085

Interakce mikroplastů s těžkými kovy ve vodním prostředí

Přehledová studie z roku 2026 se zabývá interakcemi mikroplastů s těžkými kovy ve vodním prostředí a faktory, které ovlivňují jejich vzájemnou vazbu a uvolňování. Na základě vyhodnocení experimentálních dat ukazuje, jak sorpci kovů ovlivňují vlastnosti mikroplastů, teplota, salinita či pH prostředí. Současně upozorňuje na nedostatek poznatků o zdravotních rizicích společného působení mikroplastů a těžkých kovů a představuje perspektivní technologie pro jejich současné odstraňování z vody.

Odkaz na publikaci: https://doi.org/10.1016/j.hazadv.2025.100984

Mikroplasty jako potenciální nosiče toxického thallia v životním prostředí

Přehledová studie z roku 2025 se zabývá interakcemi mikroplastů s vysoce toxickým thalliem a jejich možným vlivem na jeho mobilitu, transport a biologickou dostupnost ve vodním prostředí. Na základě analýzy odborné literatury shrnuje mechanismy sorpce thallia na povrch mikroplastů a hodnotí vliv jejich vlastností i podmínek prostředí, zejména pH, salinity a iontové síly.

Studie současně upozorňuje na omezené poznatky o vzájemném působení mikroplastů a thallia, možná ekologická a zdravotní rizika a potřebu dalšího výzkumu pro spolehlivé hodnocení jejich společného výskytu v životním prostředí.

Odkaz na publikaci: https://doi.org/10.1016/j.ecoenv.2025.119279

Degradace plastů ve vodním prostředí a standardizace experimentálních postupů

Přehledová studie z roku 2025 se zabývá procesy degradace plastů ve vodním prostředí, které přispívají ke vzniku mikroplastů. Na základě analýzy více než 100 odborných zdrojů poukazuje na významné rozdíly v experimentálních postupech, zejména v délce expozice, podmínkách prostředí a působení UV záření či mechanického namáhání. Identifikuje klíčové parametry, které je nutné sjednotit, a navrhuje doporučení pro standardizaci dlouhodobých degradačních testů, aby byly výsledky jednotlivých studií lépe porovnatelné a využitelné při hodnocení environmentálních rizik.

Odkaz na publikaci: https://doi.org/10.3389/fenvs.2025.1677793

Výskyt mikroplastů v pitné vodě v České republice

Výzkumná studie z roku 2024 se zaměřuje na výskyt a charakterizaci mikroplastů v pitné vodě z veřejných vodovodních sítí v České republice. V rámci dvou odběrových kampaní v letech 2021 a 2023 bylo analyzováno 58 vzorků, přičemž mikroplasty byly prokázány v 57 z nich. Průměrné koncentrace dosahovaly 68,3 a 65 mikroplastů na litr a pomocí infračervené spektroskopie bylo stanoveno jejich materiálové složení, tvar a barva. Studie současně hodnotí odhadovaný denní příjem mikroplastů prostřednictvím pitné vody a upozorňuje na význam standardizace analytických postupů pro jejich spolehlivý monitoring.

Odkaz na publikaci: https://doi.org/10.1186/s12302-024-01036-y

Metody stanovení mikroplastů ve vodním prostředí

Přehledová studie z roku 2021 se zabývá problematikou mikroplastů ve vodním prostředí, jejich zdroji, cestami šíření a procesy degradace. Zvláštní pozornost věnuje metodám odběru vzorků, stanovení mikroplastů a jejich instrumentální analýze, přičemž poukazuje na rozdíly v používaných postupech, které znesnadňují vzájemné porovnávání výsledků jednotlivých studií. Současně shrnuje související legislativní opatření a zdůrazňuje potřebu sjednocení metodických postupů jako nezbytného předpokladu pro spolehlivé hodnocení znečištění životního prostředí mikroplasty a tvorbu účinných regulačních opatření.

Odkaz na publikaci: https://doi.org/10.3390/ijerph18147608

Mikroplasty - výzkum na KEI HGF VŠB