Studie jako první na světě potvrdila přítomnost mikroplastů v plodové vodě a placentě současně

Ostravský vědecký tým představil jako první na světě důkazy o přítomnosti mikroplastů v lidské plodové vodě a zároveň placentě. Tato zjištění přicházejí jako další výsledek více než desetileté spolupráce mezi vědci z Hornicko-geologické fakulty a Fakulty materiálově-technologické VŠB-TUO a lékaři Gynekologicko – porodnické kliniky LF OU a Fakultní nemocnice Ostrava. Výsledky této studie byly publikovány v prestižním časopise Chemosphere. Ostravští vědci se problematice částic v lidském organismu věnují řadu let a svým výzkumem přinesli důležité poznatky.

"Výzkumem mikroplastů se na Katedře environmentálního inženýrství, HGF zabýváme již od roku 2019, prioritně ve vodách. Možnost zkoumat ve spolupráci s FNO vzorky plodových vod a placent je pro nás dalším rozšířením tohoto výzkumu." říká profesorka Silvie Heviánková, vedoucí Katedry environmentálního inženýrství z Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO.

"Výzkum mikroplastů a hlavně jejich identifikace v těchto vzorcích, byl pro náš tým velkou výzvou. Díky více než roční práci jsme dosáhli skvělého výsledku, který je publikován v prestižním časopise Chemosphere. Nejčastěji byly nalezeny částice o velikosti 10 až 50 mikrometrů, přičemž nejčastěji identifikovaným materiálem byl polyetylen. Nález polyetylenu není překvapivý, neboť se jedná o jeden z nejběžněji používaných plastů na světě." dodává inženýr Jan Halfar, akademický pracovník Katedry environmentálního inženýrství z Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO.

"Dodržet striktně prostředí bez přítomnosti plastů a zajistit, aby nedošlo ke kontaminaci vzorků od odběru až po vyšetření, bylo velmi náročné. Žádný z používaných nástrojů nesměl být vyroben z plastu, a všechny prostory, kde docházelo k manipulaci se vzorky, byly udržovány v maximální čistotě" přibližuje proces odběru a měření vzorků doktorka Kristina Čabanová z VŠB-TUO.

Mikroplasty pod zemí: Náš výzkum odhalil první důkaz o přítomnosti mikroplastů v důlních vodách

Náš výzkumný tým stojí za prvním zjištěním týkajícím se existence mikroplastů v důlních vodách v největší české uhelné pánvi. Při šetření, které zahrnovalo vzorky z důlních děl a nedalekých mělkých studní, jsme identifikovali mikroplasty na všech testovaných místech, a to jak v hloubce 5 m pod povrchem, tak i v hloubce 700 m pod povrchem.

Naše zjištění mohou změnit perspektivu problematiky plastové kontaminace v podzemních vodách, které mohou být potenciálním zdrojem vody. Současně vyvolávají potřebu podrobnějšího zkoumání a opatření pro ochranu podzemních vod před mikroplastovým znečištěním. Tento výzkum byl publikován v prestižním časopise Water Research.

Odkaz na článek: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0043135423009788

„Odběr vzorků důlních vod z takové hloubky není vůbec jednoduchý, protože se tam běžný člověk jen tak nedostane. Navíc pracovníci Diama se při odběru museli řídit instrukcemi tak, aby nedošlo ke kontaminaci vzorků plastovými materiály.“ uvádí Silvie Drabinová z Katedry environmentálního inženýrství, HGF, VŠB-TUO.

 „Naše výsledky potvrzují, že mikroplasty jsou součástí nejen prostých podzemních vod, ale i vod z hlubinných dolů. Jejich výskyt je v případě důlních vod z takové hloubky překvapivě výrazný, navíc srovnatelný s počtem částic mikroplastů nalezených ve vzorcích vod z hloubky cca 5 m, kde je pravděpodobnost kontaminace mikroplasty jistě vyšší.“ říká Kateřina Brožová z Katedry environmentálního inženýrství, HGF, VŠB-TUO.

„Za pomocí infračervené mikrospektroskopie jsme identifikovali různou škálu materiálů ze kterých byly částice vyrobeny. Mezi zjištěné materiály patří například polyethylentereftalát, známý pod označením PET. Dále také polyester, či polypropylen, se kterými se každý setkává v běžném životě.” uvádí Jan Halfar z Katedry environmentálního inženýrství, HGF, VŠB-TUO.

“Vlákna byla nejčastějším tvarem a modrá byla nejrozšířenější barvou. Šířka částic se nejvíce pohybovala v rozmezí 1-50 µm a délka v rozmezí 100–500 µm” přibližuje Kristina Čabanová z Katedry environmentálního inženýrství a Centra pokročilých inovačních technologií, VŠB-TUO.

“Výsledky této studie doplňují relevantní základ výzkumu v oblasti mikroplastového znečištění a pomáhají nám pochopit míru znečištění mikroplasty a jejich migrace životním prostředím.” konstatuje na závěr profesorka Silvie Heviánková z Katedry environmentálního inženýrství HGF, vedoucí výzkumného týmu.