Mikroplasty pod zemí: Náš výzkum odhalil první důkaz o přítomnosti mikroplastů v důlních vodách
Náš výzkumný tým stojí za prvním zjištěním týkajícím se existence mikroplastů v důlních vodách v největší české uhelné pánvi. Při šetření, které zahrnovalo vzorky z důlních děl a nedalekých mělkých studní, jsme identifikovali mikroplasty na všech testovaných místech, a to jak v hloubce 5 m pod povrchem, tak i v hloubce 700 m pod povrchem.
Naše zjištění mohou změnit perspektivu problematiky plastové kontaminace v podzemních vodách, které mohou být potenciálním zdrojem vody. Současně vyvolávají potřebu podrobnějšího zkoumání a opatření pro ochranu podzemních vod před mikroplastovým znečištěním. Tento výzkum byl publikován v prestižním časopise Water Research.
Odkaz na článek: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0043135423009788
„Odběr vzorků důlních vod z takové hloubky není vůbec jednoduchý, protože se tam běžný člověk jen tak nedostane. Navíc pracovníci Diama se při odběru museli řídit instrukcemi tak, aby nedošlo ke kontaminaci vzorků plastovými materiály.“ uvádí Silvie Drabinová z Katedry environmentálního inženýrství, HGF, VŠB-TUO.
„Naše výsledky potvrzují, že mikroplasty jsou součástí nejen prostých podzemních vod, ale i vod z hlubinných dolů. Jejich výskyt je v případě důlních vod z takové hloubky překvapivě výrazný, navíc srovnatelný s počtem částic mikroplastů nalezených ve vzorcích vod z hloubky cca 5 m, kde je pravděpodobnost kontaminace mikroplasty jistě vyšší.“ říká Kateřina Brožová z Katedry environmentálního inženýrství, HGF, VŠB-TUO.
„Za pomocí infračervené mikrospektroskopie jsme identifikovali různou škálu materiálů ze kterých byly částice vyrobeny. Mezi zjištěné materiály patří například polyethylentereftalát, známý pod označením PET. Dále také polyester, či polypropylen, se kterými se každý setkává v běžném životě.” uvádí Jan Halfar z Katedry environmentálního inženýrství, HGF, VŠB-TUO.
“Vlákna byla nejčastějším tvarem a modrá byla nejrozšířenější barvou. Šířka částic se nejvíce pohybovala v rozmezí 1-50 µm a délka v rozmezí 100–500 µm” přibližuje Kristina Čabanová z Katedry environmentálního inženýrství a Centra pokročilých inovačních technologií, VŠB-TUO.
“Výsledky této studie doplňují relevantní základ výzkumu v oblasti mikroplastového znečištění a pomáhají nám pochopit míru znečištění mikroplasty a jejich migrace životním prostředím.” konstatuje na závěr profesorka Silvie Heviánková z Katedry environmentálního inženýrství HGF, vedoucí výzkumného týmu.