Právě těmto tématům se věnoval společný podcast naší HGF a státního podniku DIAMO, ve kterém vystoupili děkanka fakulty prof. Ing. Hana Staňková, Ph.D., a ředitel odštěpného závodu DIAMO Karviná Ing. Rostislav Dudáš.
Rozhovor ukázal, jak významnou roli dnes Hornicko-geologická fakulta VŠB–TUO hraje při vzdělávání odborníků pro budoucnost regionu i celé společnosti. Přestože se v našem regionu utlumuje těžba černého uhlí, HGF rozhodně neznamená pouze tradiční hornictví. Těžba totiž není spojena jen s uhlím, ale s celou škálou nerostných surovin – od stavebních a průmyslových surovin až po kritické suroviny, které jsou nezbytné pro moderní technologie, energetiku i další strategická odvětví současného světa. Fakulta proto připravuje odborníky, kteří budou schopni řešit nejen otázky těžby, ale také ochrany životního prostředí, hospodaření s vodou, revitalizace krajiny či bezpečného využívání území po ukončení těžby.
Fakulta dále připravuje odborníky z oblasti geologie, geodézie, vodního hospodářství, environmentálních technologií, práce s prostorovými daty nebo monitoringu krajiny a bezpečnosti území. Absolventi nacházejí uplatnění všude tam, kde je potřeba odborně rozhodovat o využívání přírodních zdrojů, rozvoji území a bezpečné budoucnosti krajiny.
Velkým tématem podcastu byla také úzká spolupráce fakulty s praxí, například se státním podnikem DIAMO. Díky ní se studenti dostávají k reálným projektům, aktuálním problémům regionu i praktickým zkušenostem přímo v terénu.
„Nechceme vychovávat studenty pro svět, který už neexistuje. Díky partnerům z praxe studenti vidí skutečný význam toho, co studují,“ zaznělo během rozhovoru z úst děkanky HGF.
DIAMO zároveň potvrdilo, že absolventi HGF nacházejí uplatnění v široké škále činností – od monitoringu důlních vod a stability území přes sanační a rekultivační práce až po práci s moderními technologiemi, daty a digitálními modely krajiny.
Podcast se věnoval také novému studijnímu programu Revitalizace posthornické krajiny, který HGF otevřela v reakci na proměnu regionu po těžbě. Studenti se v něm učí pracovat s krajinou bezpečně, udržitelně a s respektem k historii i budoucímu rozvoji území.
Důležitou součástí výuky je mezioborovost a propojení technických, přírodovědných i ekonomických témat. Moderní vzdělávání dnes stojí také na využití digitálních technologií, 3D modelování, UAV systémů, laserového skenování nebo práce s daty.
Společný podcast tak ukázal, že budoucnost regionu bude stát na odbornících, kteří rozumí nejen tomu, co se děje pod zemí, ale také tomu, jak bezpečně a smysluplně plánovat krajinu nad ní.
.jpg?attachmentId=5590&image=true)