prof. Ing. Marian Marschalko, Ph.D.
V přednášce budou zkráceně vysvětleny principy aplikovaných geologických disciplín. Větší část přednášky bude věnována praktickým příkladům z aplikované geologie. Bude zde prezentován vliv různých geologických prostředí na inženýrská díla.
prof. Ing. Marian Marschalko, Ph.D.
Přednáška bude věnována principům svahových pohybů, které jsou významným geologickým hazardem nejenom v České republice, ale i ve světě. Budou zde prezentovány příklady svahových deformací, ve kterých je evidentní vliv přirozených i antropogenních příčin.
Ing. Mgr. Martin Kašing, Ph.D.
Představení různých využití satelitních systémů pro zkoumání Země i ostatních planet.
prof. Ing. Marian Marschalko, Ph.D.
Cílem přednášky je seznámeni s procesy, které potenciálně nebo reálně vedou k situaci způsobující škody nebo nezvládnutelnou hrozbu v určitém čase v určitém území. Tyto jevy se označují souhrnným termínem geohazardy. V přednášce budou uvedeny zejména příklady svahových pohybů.
Ing. Mgr. Martin Kašing, Ph.D.
Přednáška věnovaná různým aplikacím geofyzikálních metod – hledání podzemních prostor či nerostných surovin, zakládání staveb, zkoumání zemětřesení, archeologické bádání nebo třeba boj se zločinem.
Ing. Michal Matloch Porzer, Ph.D.
Představení geologie jako vědy, která se dotýká mnoha odvětví. Mimo klasických inženýrských a ložiskových aplikací budou prezentovány také moderní aplikace v oblastech snižování emisí CO2 nebo podzemního uskladňování plynu či využití geotermální energie. Důraz bude kladen na význam geologických znalostí vedoucích k plánování prací a experimentů, které předchází úspěchu v inženýrských aplikacích.
Doc. Ing. Antonín Kunz, Ph.D.
Přednáška, která je zaměřena na geotermální energii – její původ, typy, způsoby vyhledávání geotermálních zdrojů a a metody jejich praktického využití. Stručně popisuje některé konkrétní projekty výroby tepla a elektrické energie včetně významné instalace vytápění objektů kampusu VŠB – TU Ostrava pomocí tepelných čerpadel.
Doc. Mgr. Monika Ličbinská, Ph.D.
Koloběh vody v přírodě je jedním ze základních procesů ovlivňujících život člověk v mnoha aspektech.
Hlavní sdělení:
Znalost a pochopení koloběhu vody v přírodě je klíčové pro udržitelné využívání vodních zdrojů a zachování jejich dostatečné kvality pro využití člověkem. Stále více jsou vodní zdroje antropogenně ovlivněny jednak činností člověka, jednak změnami klimatu. Následkem jsou častější výskyty extrémních hydrologických jevů, jako jsou povodně a dlouhá suchá období téměř beze srážek. To člověka nutí k navrhování adaptačních opatření podporujících zadržení vody v krajině.
Cíle:
Prozkoumáme svět koloběhu vody na Zemi.
Na výukových modulech si pohrajeme s prouděním vody v korytech. Zjistíme, jak voda prochází krajinou a ukážeme si nebezpečnost povodní i jaká protipovodňová opatření v České republice využíváme.
Na závěr se rozdělíme do skupin a povedeme aktivní diskusi o přeměnách vody v přírodě.
Využití nástrojů a nerostů odlišuje lidi od zvířat. Potřebujeme je ale nutně? S čím nám pomáhají, jaké problémy jejich těžba přináší a převažují nakonec výhody, nebo nevýhody jejich využití? Na tyto a další otázky odpoví obrázková prezentace.
Diamanty, safíry, rubíny, olivíny... To vše a mnoho dalších se v České republice už podařilo v minulosti najít. Průmyslová těžba ale probíhá jen u českých granátů a vltavínů. Projděme se společně minulostí i současností těžby drahokamů na našem území.
Lithium, uhlí, zlato... Zdá se, že v České republice stále je a bude co těžit. Ale jaké je historické pozadí? Čím vlastně těžba nerostů na našem území začala, jak se měnilo spektrum využívaných nerostů a jaké poučení si lze z minulých trendů odnést do budoucnosti? Jaké nerostné suroviny jsou pro nás klíčové, čím zásobujeme Evropu a co je nutné dovážet? Obrazová historie těžby a využití nerostných surovin (nejen) u nás.
Nerosty se na našem území získávají již desítky tisíc let. Začalo to štípatelnými nerosty, pokračovalo brousitelnými horninami, přišly objevy těžby a využití prvních kovů – zlata, stříbra, mědi a cínu. Jak se zrcadlí doba stěhování národů, formování základů našeho státu, husitské války nebo objevení Ameriky v těžbě nerostů? Co je největší příspěvek těžby stříbra v Jáchymově světové ekonomice. Na to a mnoho dalších odpoví exkurze do starší i nedávné historie s množstvím obrázků a trochou mluveného slova.
Doc. Ing. Martin Klempa, Ph.D.
Přednáška o hlubokých vrtech do podloží určených pro těžbu ropy, zemního plynu a využití geotermální energie. Prostor bude věnován realizaci vrtů na pevnině i na moři.
Ing. Miloš Duraj, Ph.D.
Přednáška je věnována historii města s ohledem na hornickou činnost, především v období 16. století. Objev rudních žil stříbra ovlivnil následný rychlý rozvoj tohoto města. Stalo se významným centrem hlavně v oblastech vědecko-technického pokroku a školství. S tímto místem je spojeno především jméno Georgia Agricoly. Důležitá jsou ale také jména jiných významných představitelů vědy a náboženství. Nerostné suroviny se zde těžily několik století až do druhé poloviny 20. století. V současnosti je Jáchymov městem lázeňským.
Doc. Ing. Martin Klempa, Ph.D.
Česká republika je velmi bohatá na technické památky. O rostoucí oblibě svědčí i statistiky agentury Czech Tourism, kde v první stovce nejnavštěvovanějších turistických cílů nalezneme minimálně 30 % technických památek. Problematice industriálních památek a památek neživé přírody je věnována tato přednáška.
Prof. Ing. Marian Marschalko, Ph.D.
Přednáška bude prezentace vybraných geoturistických a montánních lokalit světa, které tvoří ucelený soubor demonstrující krásy geologických a montánních lokalit.
Prof. Ing. Petr Skupien, Ph.D.
Přehled poznatků o vzniku života na Zemi a jeho vývoj v průběhu posledních 540 miliónů let. Představení událostí, které ovlivnily vývoj organismů.
Prof. Ing. Petr Skupien, Ph.D.
Základní přehled geologické historie Země za posledních 4,5 mld. let. Jaké globální „katastrofy“ postihly Zemi?
Prof. Ing. Petr Skupien, Ph.D.
Představení nejzajímavějších paleontologických lokalit Moravy s informací o současném stavu a možnostech sběru.
Doc. Mgr. Monika Ličbinská, Ph.D.
Anotace:
Relativně pestrá geologická stavba a její dlouhý vývoj dal v České republice vzniknout pestré škále přírodních podzemních dutin – jeskyní a propastí. Většina z nich má mimořádný význam, neboť obsahují nejen pozoruhodné geologické, geomorfologické a mineralogické fenomény, ale jsou v nich zachovány i ty nejcennější doklady o vzniku a vývoji života, o vzniku a vývoji lidské kultury. Proto jsou jeskyně již od samých počátků přírodních věd objektem výzkumů a o něco později pochopitelně i ochrany. Všechny významnější krasové oblasti v ČR jsou chráněnými krajinnými oblastmi (např. Moravský i Český kras), všechny významnější jeskyně jsou národními přírodními památkami nebo jsou součástí národních přírodních rezervací či národních parků. Jeskyně jitřily mysl lidí od pradávna. Tajemnou temnotou lákaly k odkrývání jejich tajemství. Podívejme se na krkolomnou cestu tvoření a modelování krasové krajiny na povrchu a jeskyní v podzemí.
Doc. Mgr. Monika Ličbinská, Ph.D.
Voda jako hlavní modelář krajiny i zdroj života pro člověka!
Hlavní sdělení:
Voda modeluje krajinu na povrchu, ale i hluboko v podzemí. Tam se hromadí v dutinách a puklinách a stává se zdrojem kvalitní pitné vody pro vše živé. Zároveň má ale ničivou sílu, kterou nám ukazuje při povodních.
Cíle:
Objasníme význam vody pro život.
Na zábavných pokusech společně zjistíme, která voda se dá pít, která ne a proč.
Přiblížíme vodu jako pramen života pro vše živé na Zemi, ukážeme její jedinečnost a důvody, proč ji chránit.
V rámci hravých úkolů zjistíme, jak voda prochází krajinou a zjistíme nebezpečnost povodní i jaká protipovodňová opatření v České republice využíváme.
Na závěr si zasoutěžíme a vytvoříme vodní cesty.