Odborné přednášky

prof. Ing. Marian Marschalko, Ph.D.

Přednáška je věnována principům svahových pohybů, které jsou významným geologickým hazardem nejenom v České republice, ale i ve světě. Budou zde prezentovány příklady svahových deformací, ve kterých je evidentní vliv přirozených i antropogenních příčin.

Hlavní sdělení: Sesuvy jsou běžným a nebezpečným přírodním jevem, který lze pochopit a částečně předvídat.

Cíle: Cílem je vysvětlit principy svahových pohybů a ukázat příčiny jejich vzniku (přírodní i lidské). Dále se studenti seznámí s konkrétními příklady a jejich dopady.

prof. Ing. Marian Marschalko, Ph.D.

Cílem přednášky je seznámeni s procesy, které potenciálně nebo reálně vedou k situaci způsobující škody nebo nezvládnutelnou hrozbu v určitém čase v určitém území. Tyto jevy se označují souhrnným termínem geohazardy. V přednášce jsou uvedeny zejména příklady svahových pohybů.

Hlavní sdělení: Geologické procesy mohou představovat riziko pro člověka – a je důležité jim rozumět.

Cíle: Studenti pochopí a naučí se definovat pojem geohazard. Vysvětlují se zde procesy vedoucí ke vzniku rizikových situací a jsou zde prezentovány geohazardy a jejich vliv na společnost.

Ing. Mgr. Martin Kašing, Ph.D.

Geofyzika nám umožňuje „nahlédnout“ pod zemský povrch pomocí fyzikálních metod, aniž bychom museli do země kopat nebo vrtat. Pomocí měření například magnetického pole, elektrických vlastností nebo seismických vln dokážeme zjistit, co se skrývá pod povrchem. Můžeme tak zjišťovat zásoby podzemní vody, hledat ložiska nerostných surovin, chránit životní prostředí, odkrývat stopy dávných civilizací nebo třeba bojovat se zločinem.

Hlavní sdělení: V rámci přednášky studenti zjistí, co se skrývá pod zemí, aniž bychom do ní museli zasahovat. Geofyzika nám odhaluje neviditelné procesy v podzemí a převádí na informace, které můžeme využít v praxi.

Cíle: Ukážeme, jak geofyzikální metody pomáhají poznávat stavbu Země a hledat důležité přírodní zdroje. Vysvětlíme si na praktických příkladech, jak vědci dokážou „vidět“ do podzemí pomocí fyzikálních měření. Ukážeme, kde se geofyzika využívá v praxi – například při hledání vody a nerostných surovin, při průzkumu podloží před stavbou nebo při ochraně životního prostředí.

Doc. Mgr. Monika Ličbinská, Ph.D.

Koloběh vody v přírodě je jedním ze základních procesů ovlivňujících život člověk v mnoha aspektech.

Hlavní sdělení: Znalost a pochopení koloběhu vody v přírodě je klíčové pro udržitelné využívání vodních zdrojů a zachování jejich dostatečné kvality pro využití člověkem. Stále více jsou vodní zdroje antropogenně ovlivněny jednak činností člověka, jednak změnami klimatu. Příkladem lidských změn jsou změny ve využívání půdy, jako je odlesňování a odstraňování mokřadů, změny toku vodních cest nebo protipovodňové ochrany, například u hrází. Následkem jsou častější výskyty extrémních klimatických a hydrologických jevů, jako jsou povodně a dlouhá suchá období téměř beze srážek. To člověka nutí k navrhování adaptačních opatření podporujících zadržení vody v krajině.

 Cíle: Prozkoumáme svět koloběhu vody na Zemi. Na výukových modulech si pohrajeme s prouděním vody v korytech. Zjistíme, jak voda prochází krajinou, a na interaktivní hře si ukážeme nebezpečnost povodní i jaká protipovodňová opatření v České republice využíváme.

Mgr. Štěpán Chládek, Ph.D.

Gemologie a základní přehled drahých kamenů s přihlédnutím k českým poměrům.

Hlavní sdělení: Diamanty, safíry, rubíny, olivíny... To vše a mnoho dalších se v České republice už podařilo v minulosti najít. Průmyslová těžba ale v současnost probíhá jen omezeně u českých granátů a vltavínů. Projděme se společně minulostí i současností těžby drahokamů na našem území.

Cíle: V rámci této přednášky se dovídáme, jaké drahé kameny se u nás vyskytují a jaké je jejich aktuální využití. Zároveň se dovídáme, jaké ne/příznivé jevy jsou s těžbou drahých kamenů u nás spojeny.

Doc. Ing. Martin Klempa, Ph.D.

Přednáška se zaměřuje na problematiku hlubokých vrtů (řádově vyšší stovky metrů až první kilometry délky) určených pro těžbu ropy, zemního plynu a využití geotermální energie. Budou představeny základní technologické postupy realizace hloubení vrtů, včetně rozdílů mezi vrty na pevnině a na moři. Pozornost bude věnována také technickým, ekonomickým a environmentálním aspektům těchto projektů. Cílem přednášky je poskytnout ucelený přehled o současných metodách vrtání a jejich praktickém využití v energetice.

Hlavní sdělení: Hluboké vrty jsou klíčovou technologií pro získávání energie a surovin, ale jejich realizace je technicky i environmentálně náročná. Ukážeme si, jak tyto vrty vznikají a jaké mají dopady.

Cíle: Studentům budou vysvětleny principy a technologie hlubokého vrtání. Ukážou se rozdíly mezi vrty na pevnině a na moři. Představí se zde i praktické využití (ropa, plyn, geotermální energie) a jejich dopady.

doc. Ing. Klempa Martin, Ph.D.

Přednáška se zabývá významem technických památek v České republice, která patří mezi země s mimořádně bohatým industriálním dědictvím. Rostoucí popularitu těchto objektů dokládají statistiky agentury CzechTourism, podle nichž tvoří technické památky významnou část nejnavštěvovanějších turistických cílů. Pozornost bude věnována především industriálním památkám a památkám neživé přírody, jejich ochraně, využití a roli v cestovním ruchu. Cílem přednášky je přiblížit jejich hodnotu a současné možnosti prezentace veřejnosti.

Hlavní sdělení: Technické památky představují významnou součást kulturního dědictví a mají velký potenciál v cestovním ruchu. Ukážeme, proč je důležité je chránit a jak je zpřístupňovat veřejnosti.

Cíle: Vysvětlí se význam technických a industriálních památek a ukázky jejich využití v cestovním ruchu. Studentům se přiblíží možnosti a způsoby jejich ochrany a prezentace.

Prof. Ing. Petr Skupien, Ph.D.

Představení nejzajímavějších paleontologických lokalit Moravy s informací o současném stavu a možnostech sběru.

Hlavní sdělení: Ucelený přehled nejvýznamnějších paleontologických lokalit regionu v kontextu jejich geologického vývoje. Představuje charakteristická fosilní společenstva od prvohorních mořských organismů přes druhohorní faunu až po doklady třetihorního a kvartérního života. Důraz je kladen na vztah mezi sedimentárním prostředím a zachováním fosilií, stejně jako na význam těchto nálezů pro rekonstrukci paleoekologických podmínek.
Součástí přednášky je také zhodnocení současného stavu lokalit, včetně vlivu těžby, rekultivací a ochrany přírody. Diskutovány jsou možnosti legálního sběru fosilií, přístupnost jednotlivých nalezišť i zásady odpovědného přístupu k paleontologickému dědictví regionu.

Cíle: Ukázat význam regionálních nálezů pro rekonstrukci paleoekologických a paleogeografických podmínek. Informovat o aktuálním stavu lokalit, jejich ochraně a vlivu antropogenní činnosti.

Ing. Niemiec Dominik, Ph.D.

Kvartérní sedimenty představují nejsvrchnější část zemské kůry, se kterou se každodenně setkáváme – při chůzi po krajině, stavbě domů i využívání půdy.

Hlavní sdělení: Znalost a pochopení kvartérních sedimentů je zásadní pro řadu oblastí lidské činnosti. Typy zemin a hornin, jako jsou spraše, říční sedimenty nebo svahové uloženiny, významně ovlivňují stabilitu staveb, vedení dopravní infrastruktury i úrodnost půd. Nevhodné využití těchto sedimentů může vést k problémům, jako jsou sesuvy svahů, sedání staveb nebo zhoršené odvodnění území. Naopak jejich správné poznání umožňuje těmto rizikům předcházet a efektivně plánovat využití krajiny. Kvartérní prostředí tak představuje klíčový faktor, který ovlivňuje nejen technická řešení, ale i každodenní život člověka.

Cíle: Seznámíme se s nejběžnějšími typy kvartérních sedimentů, se kterými se setkáváme v našem okolí. Na názorných příkladech si ukážeme, jak ovlivňují zemědělství, výstavbu i dopravní infrastrukturu. Pomocí modelových situací a ukázek z praxe si vysvětlíme, jaké problémy mohou v těchto materiálech vznikat a jak je možné jim předcházet. Studenti tak získají základní představu o tom, jak geologie vstupuje do praktického rozhodování v krajině.

Doc. Mgr. Monika Ličbinská, Ph.D.

Anotace:

Relativně pestrá geologická stavba a její dlouhý vývoj dal v České republice vzniknout pestré škále přírodních podzemních dutin – jeskyní a propastí. Většina z nich má mimořádný význam, neboť obsahují nejen pozoruhodné geologické, geomorfologické a mineralogické fenomény, ale jsou v nich zachovány i ty nejcennější doklady o vzniku a vývoji života, o vzniku a vývoji lidské kultury. Proto jsou jeskyně již od samých počátků přírodních věd objektem výzkumů a o něco později pochopitelně i ochrany. Všechny významnější krasové oblasti v ČR jsou chráněnými krajinnými oblastmi (např. Moravský i Český kras), všechny významnější jeskyně jsou národními přírodními památkami nebo jsou součástí národních přírodních rezervací či národních parků. Jeskyně jitřily mysl lidí od pradávna. Tajemnou temnotou lákaly k odkrývání jejich tajemství. Podívejme se na krkolomnou cestu tvoření a modelování krasové krajiny na povrchu a jeskyní v podzemí.

Doc. Mgr. Monika Ličbinská, Ph.D.

Voda jako hlavní modelář krajiny i zdroj života pro člověka!

Hlavní sdělení: Voda modeluje krajinu na povrchu, ale i hluboko v podzemí. Tam se hromadí v dutinách a puklinách a stává se zdrojem kvalitní pitné vody pro vše živé. Zároveň má ale ničivou sílu, kterou nám ukazuje při povodních.

Cíle: Objasníme význam vody pro život. Na zábavných pokusech společně zjistíme, která voda se dá pít, která ne a proč. Přiblížíme vodu jako pramen života pro vše živé na Zemi, ukážeme její jedinečnost a důvody, proč ji chránit.

V rámci hravých úkolů zjistíme, jak voda prochází krajinou a zjistíme nebezpečnost povodní i jaká protipovodňová opatření v České republice využíváme.

Na závěr si zasoutěžíme a vytvoříme vodní cesty.