Aktuálně řešené projekty

Studie determinantů ekonomického růstu vybraných zemí těžících ropu a zemní plyn

SP2023/047

Projekt bude navazovat na již realizovaný projekt SGS: Studie determinantů ekonomického růstu zemí těžící energetické suroviny. Projekt se zabýval aspekty a determinanty ekonomického růstu a rozvoje ekonomik největších producentů energetických surovin, a to ropou a zemním plynem. Cílem projektu byla komparace zemí těžící energetické suroviny podle rozvojových indexů (Index lidského rozvoje a Index lidského kapitálu) a analýza determinantů ekonomického růstů. K naplnění prvního cíle byl vybrán vzorek 14 zemí těžící ropu či zemní plyn. Jedná se o největší producenty těchto surovin. Mezi zkoumané země patřilo: USA, Rusko, Saudská Arábie, Kanada, Irák, Irán, Čína, Spojené arabské emiráty, Brazílie, Kuvajt, Katar, Austrálie, Norsko a Alžírsko. Byla zkoumána korelace mezi Indexem lidského rozvoje a ekonomickým růstem vždy daného státu. Byl vybrán vzorek dat mezi lety 1980-2020 a to v souvislosti na jejich úplnost. Byla zjištěna korelace u všech zkoumaných státu. K dosažení druhého cíle byly nakonec vybrány členské státy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Druhý cíl byl tudíž aplikován pouze na jednu energetickou surovinu a to ropu. Byl vybrán vzorek dat mezi lety 1980-2019. Zkoumanými determinanty ekonomického růstu byl export ropy, denní produkce ropy, směnný kurz, cena ropy, světová poptávka po ropě, inflace, nezaměstnanost a populační růst. Z osmi zkoumaných proměnných je statisticky významných pět. Cílem studie Mohsena, Chua a Che Sab (2017) bylo identifikovat determinanty hospodářského růstu v rozvojové zemi Sýrii v letech 1980-2010. Výsledky testů prokázaly v dlouhodobém horizontu pozitivní vliv cen ropy, investic soukromého sektoru, vývozu, růstu počtu obyvatel a investic veřejného sektoru na hospodářský růst. Výsledky testu kauzality ukázaly kauzalitu v dlouhodobém i krátkodobém horizontu mezi cenami ropy, růstem počtu obyvatel, investicemi veřejného a soukromého sektoru a hospodářským růstem. Výsledky studie se částečně shodují s výsledky předešlého projektu. Dle výsledků má totiž cena ropy pozitivní vliv na ekonomický růst, avšak populační růst nemá žádný vliv na ekonomický růst. Grimes (1991) zkoumal vztah mezi inflací a hospodářským růstem v 21 zemích v letech 1961-1987. Jeho výsledky ukazují na pozitivní závislost v krátkodobém horizontu, zatímco v dlouhodobém horizontu na negativní. Výsledky se neshodují s výsledky předešlého projektu. Dle výsledků je inflace statisticky nevýznamná, tudíž nemá na ekonomický růst žádný vliv. Výše uvedené studie a výsledky ukazují možnost návaznosti na další projekt a to např. možnosti výzkumu dalších determinantů ekonomického růstu a posunutí časové řady. Z tohoto důvodu bude navazující projekt rozšířením nynějšího projektu. Budou zkoumány determinanty ekonomického růstu největších producentů ropy a zemního plynu. Dojde k posunutí zkoumané časové řady, a to pravděpodobně na období mezi lety 1980-2021. Zkoumanými determinanty ekonomického růstu bude např. inflace, směnný kurz, růst světové populace, denní produkce dané suroviny, nezaměstnanost, cena dané suroviny na světových trzích, zásoby suroviny nebo spotřeba dané suroviny. Tudíž se problematika výzkumu determinantů rozšíří na největší producenty ropy a zemního plynu. Trh s ropou a zemním plynem zasáhly od začátku roku 2020 dvě světové krize. Nejdříve se jednalo v roce 2020 o pandemii COVID-19 a následně pak stále probíhající válku na Ukrajině. Obě zmíněné krize způsobily a stále vytváří turbulence na světových trzích s ropou a zemním plynem. Ceny obou surovin jsou v poslední době extrémně nestabilní. Pro producenty to znamená vyšší příjmy a důležitost jejich rozdělení do ekonomik státu. Mezi největší producenty patří také rozvojové státy je pro ně zásadní rozdělení příjmů do oblasti napomáhající jejich rozvoj a tím i rozvoj celého státu. Odraz války a její následky z pohledu energetických surovin nyní ještě nelze úplně zkoumat, a to z toho důvodu, že statistiky mají jisté zpoždění. V dlouhodobých statistikách se postupně promítá odraz COVIDU- 19 na světové politiky. Zmíněné aspekty otvírají možnost výzkumu i do budoucna v souvislosti na jejich aktuálnost a zpoždění jejich odrazu do světových statistik. Ve výsledcích studie projektu by měly být vidět dílčí dopady krizí. Bude využita ekonometrická analýza k určení determinantů ekonomického růstu. K provedení analýzy bude využito metody regresní analýzy a analýzy panelových dat. Předmětem výzkumu budou největší producenti energetických surovin, ropy a zemního plynu. Zdroji využívaných dat bude např. obsáhlá databáze Světové banky, databáze OPECu, databáze STATISTA a další.

2023

2023

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

SGS

Specifický výzkum VŠB-TUO

Pekarčíková Kateřina Ing.