Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Historie katedry sahá do 50. let 20 století. Od roku 1951 byla Vysoká škola báňská poprvé v historii rozdělena na fakulty. V roce 1951 tvořily tehdejší VŠB 3 fakulty: Hornická fakulta, Hutnická fakulta a Fakulta báňského strojnictví. Vládním nařízením z 19. 8. 1952 se ustanovila ekonomicko-inženýrská fakulta, která připravovala absolventy pro technicko-ekonomické práce v oblasti hornictví a hutnictví.

V roce 1955 vznikla na hornické fakultě tehdejší Vysoké školy báňské tzv. volná katedra, která podle svého statutu sdružovala katedry dobývání ložisek, důlního měřictví, ekonomiky a organizace hornictví z fakulty ekonomicko-inženýrské a katedry technické mechaniky a důlní dopravy z fakulty báňského strojírenství.

Ve studijním roce 1959/1960 došlo k dalšímu mezníku, neboť na základě vládního nařízení z května 1959 byla geologická fakulta přičleněna k fakultě hornické, ke které byla rovněž připojena specializace ekonomika a organizace hornictví ze zrušené ekonomicko-inženýrské fakulty. Tato specializace se stala základem stejnojmenné Katedry ekonomiky a organizace v hornictví. Katedra se vnitřně členila na dva ústavy, a to Ústav organizace a plánování v hornictví a Ústav ekonomiky a normování v hornictví. 

Významným mezníkem byl studijní rok 1971/1972, ve kterém vznikl v rámci Katedry hlubinného dobývání nový Ústav mechanizace a automatizace v hornictví. 

Od studijního roku 1981/1982 působí na Hornicko-geologické fakultě Katedra ekonomiky a řízení v hornictví.

Celospolečenské i ekonomické změny probíhající na počátku 90. let minulého století způsobily, nejen útlum hornictví, ale také nutnost restrukturalizovat fakultu. Restrukturalizace znamenala jednak úpravy v obsahové náplni stávajících oborů nebo vznik studijních oborů zcela nových.  

V roce 1992 rozšířením studijního a odborného profilu katedry Ekonomiky a řízení v hornictví vznikla katedra Ekonomiky a řízení v oblasti surovin.

historie_545.jpg

V roce 1992 vznikla katedra Automatizace v hornictví s výrazně počítačovým zaměřením, která garantovala řadu aktivit fakulty souvisejících s výpočetní technikou. Studentům byl nabízen studijní obor Automatizace a počítače v surovinovém průmyslu.

Ve školním roce 1993/1994 proběhla změna názvu a zaměření studijního oboru Ekonomika a řízení v hornictví na obor Ekonomika a řízení v oblasti surovin. Příčinou byl pokles zájmu o ekonomiku hornictví a vzrůstající zájem o podnikatelství a obchod v oblasti surovin.

V naší historické exkurzi jsme dospěli až do roku 1994, kdy došlo v rámci reorganizace Hornicko-geologické fakulty ke vzniku Institutu ekonomiky a systémů řízení. Institut zastřešoval dříve samostatné katedry (Katedra automatizace v hornictví a Katedra ekonomiky a řízení v oblasti surovin), které se sloučily v jedno pracoviště. Z kateder se stala formálně oddělení. Kromě uvedených oddělení bylo součástí institutu do roku 2002 také Oddělení geografických informačních systémů, z něhož se stal samostatný Institut geoinformatiky. 

V našem historickém vzpomínání jsme společně ušli 50 let, přesto nejsme ještě na konci cesty. K té chybí ještě bezmála 30 let.

V tzv. polistopadové historii vysokoškolského vzdělávání byla zřejmě po celkových společensko-ekonomických změnách nejzásadnější tzv. Boloňské deklarace z června roku 1999.

V praxi se Boloňská deklarace projevila v transformaci dosavadního magisterského studia v trvání 5-ti let do tzv. strukturovaného studia. Strukturované studium sestává ze tří úrovní studia:

Bakalářské studium – standardní délka studia 3 roky;

Navazující magisterské studium – standardní délka studia 2 roky;

Doktorské studium – standardní délka studia 3 roky.

V průběhu tohoto období došlo také k rozšíření nabízených studijních oborů, a to:

Informační a systémový management (bc)

Systémové inženýrství v oblasti surovin (bc, nmg)

Komerční inženýrství v oblasti surovin (bc, nmg)

Katedra-545.jpg

Ve spolupráci s Fakultou metalurgie a materiálového inženýrství byl studentům nabízen doktorský studijní program Řízení průmyslových systémů a ve spolupráci s Fakultou strojní studijní obor Automatizace technologických procesů.

V roce 2009 vzniká v rámci institutu specializované pracoviště nesoucí název RFID laboratoř. Laboratoř se zaměřuje na systémy automatizovaného sběru dat z RFID tagů.

S ohledem na doporučení Akreditační komise ČR a rozhodnutí vedení Hornicko-geologické fakulty došlo v roce 2014 k další změně v nabízených studijních oborech. Proběhla jejich redukce. Nově jsou ke studiu nabízeny pouze tyto obory:

Ekonomika a řízení v oblasti surovin (bc, nmg)

Systémové inženýrství v průmyslu (bc, nmg)

Rozhodnutím Akreditační komise ČR z dubna 2016 byla udělena akreditace novému doktorskému studijnímu programu Řízení systémů v oblasti nerostných surovin, čímž byla završena dlouholetá snaha vedení institutu o vlastní doktorský studijní program, resp. obor.

Novelizace zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, z roku 2016 znamenala pro vysoké školy významnou změnu v možnostech akreditování studijních oborů, resp. nově programů.

V roce 2018 došlo z rozhodnutí akademického senátu fakulty k přejmenování pracoviště a z institutu se stala katedra.

Jelikož končila akreditovaným oborům akreditace, bylo rozhodnuto akreditovat pouze jeden nový studijní program, který by byl zařazen do oblasti vzdělávání Těžba a zpracování nerostných surovin. Úsilí katedry bylo završeno v roce 2020, ve kterém nový studijní program Ekonomika surovin získal svou akreditaci na 10 let. Studijní program bude poprvé vyučován od akademického roku 2020/2021. Ale to už jsme v současnosti.

Od vzniku pracoviště v roce 1994 se v jeho čele vystřídalo celkem pět vedoucích pracovníků:

prof. Ing. Vladimír Strakoš, DrSc. 1994 – 1999
prof. Ing. Jaroslav Dvořáček, CSc. 1999 – 2000
doc. Dr. Ing. Vladimír Kebo 2000 – 2003
doc. Dr. Ing. Oldřich Kodym 2003 – 2014
doc. Ing. Šárka Vilamová, Ph.D. 2014 – 2018
prof. Ing. Jaroslav Dvořáček, CSc. 2018 - dosud
Exkurze-v-dole.jpg