Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Mapa strachu – čeho se bojí v jednotlivých městech?

Mapa strachu – čeho se bojí v jednotlivých městech?
Existuje nějaká lokalita, kde se v Ostravě bojíte? Možná vás napadne Stodolní ulice, Náměstí republiky, Mírové náměstí či Dělnická ulice. Právě tyto lokality označili Ostravané ve výzkumu, který prováděli odborníci z Katedry geoinformatiky Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO, jako rizikové.

V projektu, který podpořila Technologická agentura České republiky (TAČR), zmapovali odborníci tuto problematiku ve čtyřech městech České republiky – Ostravě, Praze 12, Olomouci a Kolíně. Jeho cílem bylo identifikovat bezpečnostně rizikové oblasti ve městech, které mají více než 50 000 obyvatel a otestovat vhodnost postupu také na menším městě.

Vědci využili syntézu dat o registrované kriminalitě a data z pocitových map, která získávali z tzv. participativního mapování, kdy obyvatelé těchto měst do mapy vyznačili formou elektronického dotazníku lokality, ve kterých se bojí. „Podařilo se nám takto získat odpovědi od 3500 respondentů, kteří nám vyznačili více než 7000 bodů,“ říká jeden z řešitelů Igor Ivan.

Vědci odpovídali na několik důležitých otázek: Bojí se lidé skutečně tam, kde dochází ke zvýšenému nápadu registrované kriminální činnosti? Bojí se na místech, kde však není žádná registrovaná kriminalita? Nebojí se tam, kde je vysoký nápad registrované trestné činnosti? „Analyzovali jsme také to, co mají tyto oblasti společného, co je tím spouštěčem,“ dodává vědec. Největší problém byl s tzv. latentní kriminalitou, to znamená s lidmi, kteří se stali obětí trestného činu, ale nenahlásili jej. „Důvody byly různé – měli například strach, že se jim pachatel pomstí, v mnoha případech se nejednalo o velkou částku peněz, mnozí si to s pachatelem vyřídili sami a někteří prostě jen nechtěli trávit čas na policii,“ přibližuje důvody Lucie Orlíková, spoluřešitelka projektu. Také z tohoto důvodu se tým rozhodl občany měst oslovit pomocí dotazníku.

Takto se vědcům podařilo lokalizovat místa, která následně rozdělili do tří skupin: na červenou skupinu, modrou skupinu a zelenou skupinu. „Červená skupina značila místa, kde se lidé dle dat oprávněně bojí, modrá pak taková, kde cítili strach, ale na základě dat o registrované kriminalitě k tomu neměli důvod a zelená znamenala vyšší evidovanou kriminalitu, ale paradoxně menší strach občanů,“ vysvětlují vědci.

Do červena se v Ostravě zbarvila například Stodolní ulice, Mariánské a Mírové náměstí nebo hotelový dům Hlubina. Zelené byly zastávky MHD či parkoviště a do modrých se zařadily ulice Dělnická v obvodu Poruba nebo Výstavní v centru města. Největší strach mají lidé z Romů, v Olomouci či Kolíně se tamější obyvatelé bojí bezdomovců a narkomanů v oblasti nádraží, na Praze 12 pak zahraničních pracovníků, zejména Ukrajinců. „Rozdíl byl i v intenzitě strachu – v Olomouci a Kolíně se lidé na daných místech necítili bezpečně, ale pravidelně tam chodí, nijak se nechrání. Naproti tomu v Ostravě se bojí velmi, a pokud už tam musí, vybaví se slzným plynem, berou si s sebou psa nebo chodí ve skupině,“ přibližuje strach Igor Ivan.

Metodika identifikace a hodnocení bezpečnostně rizikových lokalit ve městě byla certifikována Ministerstvem vnitra České republiky, odbor prevence kriminality, která je zodpovědná za tvorbu a koordinaci politiky v oblasti prevence kriminality na republikové úrovni. Kladně metodiku přijala také města. „Jsou to pro ně důležité podklady třeba při nasazování městské/obecní policie. A zajímavý je náš výzkum i pro polici státní,“ uzavírají vědci. Díky datům, která vědci v průběhu práce na projektu získali, budou příslušné orgány moci eliminovat či snížit potenciální negativní či kriminogenní vlivy v těchto lokalitách, což do budoucna může ovlivnit jejich vývoj.

 

 

 

Vloženo: 15. 10. 2020
Kategorie:  Aktuality
Zadal:  Administrátor
Útvar: 9920 - Vztahy s veřejností
null