„Hledám taková místa, kde nikoho ještě nenapadlo zlato hledat,“ říká David Stejskal
K rýžování zlata Vás v deseti letech přivedl tatínek. Co vás na rýžování nejvíce baví?
Ano, přivedl. Na rýžování mě baví mnoho věcí, nejlepší je klid v přírodě. Jste na čerstvém vzduchu, relaxujete a užíváte si pohodu. Je to úžasný pocit, který posiluje i vzrušení, zda se mi v pánvi nezaleskne malý kousek zlata.
Jak dlouho takové rýžování trvá?
Rýžování trvá pár minut. Předtím si musíte najít dobré místo, kde by se mohlo zlato vyskytovat, nakopete zeminu a na pánvi ji na řece nebo potoku prorýžujete.
Kdy jsou pro rýžování nejlepší podmínky? Předpokládám, že spíše v teplejších měsících roku.
Ano, nejlepší podmínky jsou v létě, kdy je teplota vody tak akorát.
Pokud by se někdo z našich čtenářů chtěl vydat po stopách zlata nejen v Moravskoslezském kraji, co k rýžování vlastně potřebuje? Zmínil jste pánev.
Stačí vám pánev, menší lopatka na nabrání materiálu, gumáky a ampulka, do níž si můžete vyrýžovaný kousek uložit. Samozřejmě, pokud by se chtěl člověk rýžování věnovat na profesionálnější úrovni, může si pořídit splav a další vychytávky.
Máte zaznamenáno, jak dlouho trvalo vaše nejdelší rýžování? Šel jste třeba rýžovat zlato a vrátil se až na druhý den, nebo proces tak dlouho netrvá?
Na čas bylo nejnáročnější Mistrovství světa v rýžování zlata, které se uskutečnilo v roce 2010 ve Zlatých Horách. Rýžoval jsem celý týden od rána až do večera, vždycky jsem si dělal pauzy maximálně na jídlo anebo na vyspání. V každém případě u řeky vydržím několik hodin. Většinou mě vyžene zima, žízeň nebo hlad.
„Na Mistrovství světa v rýžování zlata jsem rýžoval celý týden od rána až do večera.“
Jaký je další proces práce se zlatem? Kam si jej ukládáte?
Vyrýžované zlatinky si uschovávám v ampulkách, které mám vždycky popsané, na které řece jsem je našel. Pokud najdu křemeny se zlatinkami, ukládáme je do speciální krabice.
Jaká je dnes vlastně hodnota zlata?
Cena zlata se pohybuje kolem 1300 Kč za gram, ke dni 22. 2. 2022 je hodnota zlata 1333 korun, jedna unce stojí 41 465 korun. Už po staletí si zlato udržuje svou hodnotu.
Ostrava je známá jako ocelové srdce republiky, černé město, místo, kde se těžilo zlato, ale to černé, a to po dobu 220 let. Byl jste překvapený, když jste v řece Opavě v Martinově zlato našel? Jak dlouho to trvalo?
Popravdě, byl jsem velice příjemně překvapen. Kdysi si mi řekl jeden moudrý pán, že bych měl hledat taková místa, která ještě nikoho nenapadlo prohledat. Napadlo mě to o letních prázdninách.
Proč jste si pro svá vysokoškolská studia vybral Hornicko-geologickou fakultu VŠB-TUO? Jakou roli v tom rozhodování co dál po střední škole hrálo právě zlato?
Hornickou geologickou fakultu jsem si vybral, protože mám rád biologii, živou a neživou přírodu. Rád sbírám ve volném čase minerály a zlato, samozřejmě. Také jsem se chtěl dozvědět více o ekonomice. Myslím si, že jsem si vybral správný obor.
Co vás ve škole nejvíc baví?
Ve škole mě nejvíce baví se dozvídat nové věci od profesorů, kteří mají s danou problematikou bohatou praxi, takže vám hodiny velice oživí. Každý den se těším do školy, protože každý z profesorů je profesionální a úžasný.
Doporučil byste studia na VŠB-TUO i současným maturantům, které to rozhodování teprve čeká?
Stoprocentně bych studium na VŠB-TUO doporučil. Moje fakulta nabízí širokou škálu zajímavých oborů, od ekonomiky až po hornickou specializaci. Říká se, že těžit už se nebude, že éra dobývání jak černého uhlí, tak i ostatních kovů je u konce. Ale těžit se bude vždycky. Chceme stavět rodinné domy a budovy, potřebujeme energii, suroviny. Středoškoláci, kteří si vyberou HGF, se proto nemusí bát, že by po škole nenašli uplatnění.
Chcete se zlatu věnovat i v budoucnu, ve své diplomové práci a následně kariéře?
Velice rád bych se v budoucnu zabýval problematikou zlata v Jeseníkách. Pevně věřím, že se těžba obnoví. Chci pokračovat dále v navazujícím studiu a v budoucnu bych se chtěl ucházet o práci ve Zlatých Horách.
Text: Ing. Barbora Urbanovská, Vztahy s veřejností
Foto: archiv Davida Stejskala